Denní pohled na kostel:

Vážení čtenáři a přátelé. Odkazuji na článek ze 3.12.2005 s názvem “Vamberk - kostel sv. Prokopa“. Tehdy jsem dělal noční snímek a informace čerpal z oficiálních stran města Vamberka. Bohužel se do této stránky vloudila chyba ( spíše nebyla administrátorem stran udržovaná) a já jsem uvedl, že mumie paní Grambové je uložena v kryptě tohoto kostela. Tato zmínka se nezakládá na pravdě, pro změnu klimatických podmínek při okolních stavebních pracích musela být společně s dalšími přestěhována do krypty Broumovského kláštera. Návštěvníci nemají normálně možnost se k uloženým rakvím dostat, bylo mi ale umožněno tuto informační chybu napravit.

Další pohled na belgickou majitelku nejen vambereckého panství:

Šitá krajka je vzdušná prolamovaná látka zdobená otvory. Vytahováním nití nebo vystřihováním se tvoří ve tkanině otvory a ty se pak upravují a ohraničují obšíváním nebo stahováním. Krajky se na lidovém oděvu oplatňovaly především v místech, které bylo třeba odlehčit, provzdušnit, na okrajích tkanin apod. Brzy však začala převládat ozdobná funkce. Vyráběly se z bavlny, lnu, konopí, surového hedvábí, ze zlaté a stříbrné nitě, v režné, bílé nebo pestré barevnosti.

První zmínka o šité krajce pochází již z Itálie z roku 1469. Nejstarší krajkářské vzorníky pocházejí z Benátek a potvrzují, že krajka přišla z Orientu. Krajku užívala šlechta, církev a měšťanstvo, lidová krajka se později stala součástí lidového oblečení.

Domácí krajkářský průmysl se začal rozvíjet v 17. století.První obchodník s krajkou se usadil v Kraslicích a první zmínky o vamberecké krajce jsou z roku 1642. V okolí Orlických hor naučila ženy paličkovat Magdalena Grambová podle belgických vzorů. Pracovalo se technikou mnohopárové krajky stejně tak jako s různými druhy krajek páskových - metrových, jako například klášterní krajka, stříhaná krajka, bruselská krajka.

Vláčková krajka je širší pruh mnohopárové krajky z jemných nití, geometrický motiv v ní tvoří husté plátno, které konturuje silná příze, pravidelně se střídající vzory vráňátek s jeleními rohy do sítě neboli buňkové půdice (základ vláčkové krajky). Jeden okraj je rovný a druhý tvoří pravidelné zoubkované vzory. Vláčková krajka je odvozena od flanderské.

Na závěr tohoto “opravného článku” ukáži fotografii nejmladší mumie:

Broumovský klášter, Vamberk, červenec 2006, informace o krajkářství jsou čerpány především z Wikipedie. Na tomto místě chci poděkovat všem, kteří mi umožnili vznik článku. :-) Bob