Hledání


Země návštěvníků

Mumie, Vamberk - kostel sv. Prokopa a krajky

Denní pohled na kostel:Vamberk - kostel stv. Prokopa, Olympus SP-500, čas 1/800 s, clona 6.30, ISO 100, ohn. vzdálenost 6.30

Vážení čtenáři a přátelé. Odkazuji na článek ze 3.12.2005 s názvem “Vamberk - kostel sv. Prokopa“. Tehdy jsem dělal noční snímek a informace čerpal z oficiálních stran města Vamberka. Bohužel se do této stránky vloudila chyba ( spíše nebyla administrátorem stran udržovaná) a já jsem uvedl, že mumie paní Grambové je uložena v kryptě tohoto kostela. Tato zmínka se nezakládá na pravdě, pro změnu klimatických podmínek při okolních stavebních pracích musela být společně s dalšími přestěhována do krypty Broumovského kláštera. Návštěvníci nemají normálně možnost se k uloženým rakvím dostat, bylo mi ale umožněno tuto informační chybu napravit.

Mumie 1, Olympus SP-500, čas 1/2s, clona 3.10, ISO 40, ohn. vzdálenost 8.20

Další pohled na belgickou majitelku nejen vambereckého panství:

Mumie 2, Olympus SP-500, čas 1/2 s, clona 3.10, ISO 400, ohn. vzdálenost 8.20

Šitá krajka je vzdušná prolamovaná látka zdobená otvory. Vytahováním nití nebo vystřihováním se tvoří ve tkanině otvory a ty se pak upravují a ohraničují obšíváním nebo stahováním. Krajky se na lidovém oděvu oplatňovaly především v místech, které bylo třeba odlehčit, provzdušnit, na okrajích tkanin apod. Brzy však začala převládat ozdobná funkce. Vyráběly se z bavlny, lnu, konopí, surového hedvábí, ze zlaté a stříbrné nitě, v režné, bílé nebo pestré barevnosti.

První zmínka o šité krajce pochází již z Itálie z roku 1469. Nejstarší krajkářské vzorníky pocházejí z Benátek a potvrzují, že krajka přišla z Orientu. Krajku užívala šlechta, církev a měšťanstvo, lidová krajka se později stala součástí lidového oblečení.

Domácí krajkářský průmysl se začal rozvíjet v 17. století.První obchodník s krajkou se usadil v Kraslicích a první zmínky o vamberecké krajce jsou z roku 1642. V okolí Orlických hor naučila ženy paličkovat Magdalena Grambová podle belgických vzorů. Pracovalo se technikou mnohopárové krajky stejně tak jako s různými druhy krajek páskových - metrových, jako například klášterní krajka, stříhaná krajka, bruselská krajka.

Vláčková krajka je širší pruh mnohopárové krajky z jemných nití, geometrický motiv v ní tvoří husté plátno, které konturuje silná příze, pravidelně se střídající vzory vráňátek s jeleními rohy do sítě neboli buňkové půdice (základ vláčkové krajky). Jeden okraj je rovný a druhý tvoří pravidelné zoubkované vzory. Vláčková krajka je odvozena od flanderské.

Na závěr tohoto “opravného článku” ukáži fotografii nejmladší mumie:

Mumie 3, Olympus SP-500, čas 1/2 s, clona 3.10, ISO 400, ohn. vzdálenost 8.20

Broumovský klášter, Vamberk, červenec 2006, informace o krajkářství jsou čerpány především z Wikipedie. Na tomto místě chci poděkovat všem, kteří mi umožnili vznik článku. :-) Bob

Přečtěte si také

RSS

Trackbacky

16 komentářů

Mně osobně jsi článkem s fotkama mumií udělal radsot, děkuji:-).

 
Bob

Díky, Janycto. Možná budeš jediná. :-) Bob

 

Jejda, to snad ne:-). Snad to ostatní nebudou brát jako morbidní záležitost, ale spíš jako velký umění - takhle konzervovat lidský tělo… Vždyt’ je to svým způsobem geniální, ne?

 
jovinka

No, tak já budu asi opak. Jestli si tím Bobe započal sérii lidských portrétu, tak prosím příště trošku optimističtěji:-)
ad Janycta: lidské tělo je určitě věc geniální, i když pro mě je důležitější ta duchovní stránka. Zhlediska antropologického dozajista skvělý vynález - mumifikace. Ale já osobně bych nebyla ráda, kdyby si někdo chodil okoukávat moje ztrouchnivělé ostatky:-)

 

Já to tušila, že opět budu za vyvrhela: copak jsem řekla, že na lidskou duši kašlu? No nic…je vedro…

 
 
 
Vaclav

Tohle má být mumie! Víte co raději mi napište na e-mail:vasan.vasicek@centrum.cz

 
 
Pavlíčková

Magdalena Grambová byla žena Kaspara Gramba, který dostal Vamberecké panství po Bílé Hoře. Místní dívky pro ni paličkovaly robotou. Říkalo se jí ,,zlá Manda". Inu, robota je robota. Říká se, že z jejího těla, tedy toho, co z něj zůstalo, dodnes vyzařuje negativní energie. Doufám, že se Magdalena někdy do Vamberka vrátí. Patří tam.

 
Bob

Děkuji, paní Pavlíčková, za doplnění informací. Negativní energii jsem při fotografování mumie necítil. K návratu mumie: mluvil jsem s farářem farnosti ve Vamberku o stěhování mumií a dle poskytnuté informace se domnívám, že návrat mumií do krypty kostela nebude možný pro změnu klimatických podmínek po opravě cesty u kostela. Přesností těchto informací si ale nejsem jist. :-) Bob

 
Katka

Natože ve Vamberku bydlím taak se mi to líbí hlavně ta lebka.(ten 2 obrázek!)

 

Ahoj Bobe,zdravím koukám že se pohybuješ v mém kraji ve Vamberku jsem bydlel a na Počtejn též jezdím.Hezké články i fota.Patrick

Bob

Díky, Patricku. Největším dobrodružstvím bylo pátrání po mumii a možnost ji fotit. :-) Bob

 
 
Jitka

Ahoj Bobe, našla jsem článek náhodou a líbí se mi. Jsem z Vamberka a musím ještě dodat, že Magdalena nenaučila vamberecké ženy paličkovat, ale rozšířila ve Vamberku krajku flanderskou - ta vláčka - paličkovalo se tam už dříve - tuším. Když jsem byla holka viděla jsem ve Vamberecké kryptě všechny mrtvolky a řekla bych, že byly hezčí. Asi s nimi změny zacvičily. Bylo tam i vamberecké strašidlo.

 

Komentář ( zmenši pole | zvětši pole )

Povolené tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>