Tento bělásek mi ale dal. Ne snad při fotografování na Pouzdřanské stepi, ale byl to nemluva, nic o sobě neprozradil. Při pozdějším zkoumání skvrn a fleků a křídlech, tykadel, tělíčka jsem měl před očima bílo a všichni bělásci mi splynuli v jednu hromadu. Tak jsem požádal o pomoc Marka Vojtíška (Kolas), problém byl ruky mávnutím vyřešen a já mu chci poděkovat.
Bělásek rezedový má rozpětí křídel 3,5-4,5 cm, vystupuje až do výše 2000 m.n.m. U nás má tři generace, na fotografii je zástupce třetí, kterou lze nalézt od září do října v našich teplejších oblastech. Housenka žije na brukvovitých rostlinách, je šedohnědá se čtyřmi žlutými podélnými pruhy. Po zakuklení visí přivázaná za opasek hlavou dolů.
Pouzdřanská step u Pálavy, 30.9.2006 :-) Bob
Ruiny tohoto hradu se nachází asi 16 km od Opavy u městečka Vítkov. Autem lze dojet až těsně k nim, pro lepší pocit z posílení těla a ducha je dobré nechat dopravní prostředek v podhradí a krátkou cestu do kopce vyjít pěšky :-). Na prvním snímku se díváme z vnitřního nádvoří na současný vchod do hradu.
Podle mého názoru hrad patřil k největším na severní Moravě, svědčí pro to jeho rozsáhlý půdorys. Byl založen v první polovině 13. století Vítkem z Kravař ( pozdějším zkomolením jeho jména vznikl současný název), sloužil k ochraně části opavského panství. Relativně často střídal své majitele, v roce 1648 byl zčásti vyhozen do povětří. Po roce 1776 již byl ponechán svému osudu, i když dočasně zde bydleli poustevníci.
Celý článek »
Víte, že toto šidélko je možné nalézt i pod názvem šidélko rusalčí? Moc pěkné jméno.
Chvíli jsem se na sebe dívali a hlavou mi probleskla vzpomínka na text v knize Clause Krämera Keltské umění léčit:
“Energií a s ní souvisejícími informacemi jsou navzájem propojeni všichni lidé, všechna zvířata, každá rostlina, půda, kameny, vzduch, sluneční paprsky, duše žijících i fyzicky mrtvých, elfové i víly.”
Písečná - mokřady, 11.6.2006 :-) Bob
Tuto pavučinu křižáka jsem jednoho rána v Lelekovicích vyfotil trochu jinak, než je zvykem. Většinou se fotí ráno s korálky rosy, já jsem použil maximalizovaný boční úhel a teleobjektiv. Vznikl “pohled na struny harfy” :-).
Pavučina je velice zajímavý výtvor pavouků. Základní hmotou pro vznik pavučiny je vláknitá bílkovina fibroin, která se skladuje ve snovacích žlazách. Při postupu vývodem postupně polymerizuje a získává na molekulární hmotnosti, při vypuštění ze snovacích bradavek (umístené na zadečku pavouka), již má své charakteristické vlastnosti. Je nesmírně pevné, uvádí se, že při zavěšení by muselo být dlouhé 80 kilometrů, aby se vlastní vahou přetrhlo.
Pavoučí vlákna jsou vysoce specialisovaná a mají rozdílné vlastnosti. Máme například vlákna sloužící ke stavbě sítí, vlákna jistící při přemisťování, vlákna s lepem, vlášením (produkují je kribelátní pavouci), vlákna sloužící primárně k lovu. Jejich vlastnosti jsou dány rozdílným poměrem aminokyselin s krátkými postranními řetězci. Zájemce o bližší poznání této problematiky odkazuji na odbornou literaturu.
Dál v článku vám ukáži příklady pavoučích výtvorů:
Celý článek »
Tento pavouk patří mezi méně známé druhy z čeledi zápředníkovitých. Je to noční lovec, kořist nechytá do sítí. Den tráví ve svém úkrytu, který si upřede například mezi listy travin.
Celý článek »
