Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Chráněné území Váté písky - jižní Morava

NPP Váté písky

Bleskurychlým výpadem z mého horského území jsem navštívil zcela jiný svět. Svět písků, vedra, hbitých ještěrek a svištících vlaků.
Národní přírodní památka “Váté písky” se nachází podél trati mezi stanicí Bzenec-přívoz a Rohatec. V podstatě se jedná o bezlesé protipožární pásy podél  železniční trati tvořící součást lesního komplexu Bzenecká doubrava.  Ze sedimentů pradávného moře a teras řeky Moravy sem byl prý před mnoha tisíci lety jižními větry navát písek až do síly 20 metrů, ovšem já mám jiné vysvětlení: staří bohové za mohutného smíchu a notného popíjení alkoholu vytvořili pro budoucí lidi plácek vhodný na pěstování vína (část jižní Moravy). A protože jejich děti se jim pořád motaly pod nohy a překážely, udělali velké pískoviště, ratolesti tam posadili s kyblíky a byl klid. 

Celý článek »

Kněžice zrnitá (Troilus luridus, Fabricius)

Trolius luridus (kněžice zrnitá)

Tato kněžice je u nás rozšířená v pahorkatinách a na horách. Patří mezi lesní druhy, přezimuje ve stadiu imaga, nová generace se objevuje od července.

Jeseníky - lázně, 5.6.2007 :-) Bob

Okáč ječmínkový (Lasiommata maera, Linné 1758)

Lasiommata maera (okáč ječmínkový)

Sameček okáče ječmínkového mi na chvíli zapózoval, po cvaknutí fotoaparátu ale bleskurychle zmizel. Základní informace o tomto druhu již byly na blogu uvedeny , shrnu je včetně novostí.
Tento okáč je rozšířený v celé Evropě, chybí na Britských ostrovech. Vyskytuje se na pasekách a okrajích lesů po jejich horní okraj, dalším místem jsou křovinaté nížiny. Housenky žijí především na různých druzích trav. V nížinách má dvě generace, v horských oblastech jednu. Každý samec se zdržuje na svém teritoriu.
V souvislosti s některými dvoukřídlými a a tímto okáčem jsem se setkal s pojmem “hilltopping” . Rozumím tomu jako využívání vzdušných proudů k setkání příslušných jedinců na nějaké vyvýšenině.

Zlaté Hory, Jeseníky, 5.6.2007 :-) Bob

 

Úkryty pavouků II.

Larinioides cornutus (křižák rákosní)

Tady máme druhý typ úkrytu pavouka, tentokrát křižáka rákosního (Larinioides cornutus).  Je u nás běžný u břehů vod s vysokými travinami až do výšky 1000 m.n.m. Jeho sítě mají 15-20 paprsků a jsou spojeny s okrouhlým, dolů otevřeným úkrytem. V něm se pavouk zdržuje přes den a se sítí je spojený signálním vláknem. Lapací síť obnovuje navečer a jeho hlavní aktivita se odehrává v noci. Úkryt na dolní fotografii je uměle otevřený.

Larinioides cornutus (křižák rákosní)

Zlaté jezero u Zlatých Hor, 25.5.2007 :-) Bob

Úkryty pavouků I.

Cheiracanthium erraticum (zápředník mokřadní)

Úkryty pavouků nám představují další možnosti využití pavučiny. Jsou nejrůznějšího typu i umístění. Na fotografiích je zápředník mokřadní (Cheiracanthium erraticum). Pavouk se vyznačuje tím, že nestaví klasické sítě, přes den odpočívá v úkrytu a loví v noci. Jak vidíme, jeho úkryt vzniká pavučinovým spojením více listů, především rákosu. Takovéto úkryty je možno najít na břehu rybníků, i když tento druh pavouka je vzácnější než jiní představitelé čeledi zápředníkovitých (Clubionidae).
Na spodní fotografii je vidět, že pavouk zůstává na místě i po odstranění úkrytu, pokud není vyrušen příliš náhle.

Cheiracanthium erraticum (zápředník mokřadní)

Zlaté Jezero u Zlatých hor, 25.5.2007 :-) Bob

« Starší články   Novější články »