Základní informace o motýlech můžete najít zde.
   Tohoto vzácného příslušníka čeledi vřetenuškovitých jsem fotil v přírodní rezervaci Váté  písky u Bzence. Ze stejné lokality a ake i jižněji položených má podobné doklady Marek Vojtíšek.  Tato vřetenuška zaujímá severní oblast našeho výskytu, zatím nebyla dokladována dle příslušných podkladů ve Francii ani ve Španělsku.
   Vyskytuje se v teplých oblastech, její oblíbenou rostlinou je mimo jiné máčka ladní. V Současné době je zařazena do Červeného seznamu ohrožených druhů ČR. 
   Za laskavou determinaci děkuji Bc. Johnovi Václavovi, studentu oboru Molekulární  a buněčné biologie na UP Olomouc.

NPP Váté písky, 21.6.2008 :-) Bob

   Se synem jsme se před pár dny toulali jako trempové po Beskydech (článek napíši později), ale včera jsme za úmorného vedra zdolali nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd - Lysou horu. Pokud se nemylím, dříve se tento nejvvyšší vrchol jmenoval Gigula podle horalských zvyků, propagoval jej i Petr Bezruč. Jeho chata, která byla postavena v roce 1934, vyhořela v roce 1978. Občerstvení je zde zajištěno pouze v bufetech a restauraci, na samotném vršku je meteorologická stanice. Dlouhodobé průměrné roční teploty jsou zde 2.5 st.C, dále jsou zde extrémní srážky.
Náš nástup na Lysou horu začínal na Bílém Kříži, ale mnohem vice se mi líbila naše zpáteční cesta po žluté značce směrem ke Krásné pod Lysou horou a k k Pražmu.

Lysá hora, Beskydy, 1.7.2008 :-) Bob

   Všeobecné informace o motýlech najdete zde.
   Ohniváček černokřídlý obývá celou Evropu, je možné jej nalézt na všech typech biotopů, vystupuje i do vyšších poloh. Rozpětí křídel má 2,5-3 cm, motýli letních generací jsou většinou tmavší.
   Vyskytuje se od začátku dubna do listopadu především v místech, kde roste šťovík. Saje nektar z jednotlivých květů, je obratný letec. Samička snáší vajíčka jednotlivě na listy šťovíku. Housenka je zelená, tlustější a kratší, přezimuje vajíčko nebo malá housenka.

Mohelenská hadcová step, 23.6.2008 :-) Bob

   Základní informace o kobylkách a sarančatech můžete nalézt zde.
   Dlouho jsem s tímto článkem váhal, možno říci tři roky. Jak sami vidíte na kvalitě fotografií, jsou poněkud staršího data, tehdy ještě fotografované Olympusem UZ 720 a makropředsádkou Marumi. Mé váhání bylo dáno složitostí determinace jednotlivých barevných forem, jak uvidíte dál. Až databáze Biolib mi přinesla definitivní odpověď.
   Saranče zelená je dlouhá 13-24 mm, s velmi proměnlivým zbarvením, vyskytuje se v celé střední Evropě, hlavně na loukách i ve vyšších polohách.

Celý článek »

   Bližší informace o řádu stejnokřídlých jsou zde.
   Tento křísek patří do řádu stejnokřídlých, do podřádu křísi. Vyskytuje se běžně od května do konce června na okrajích lesů a mýtinách. Má pozorování tomu ovšem nenasvědčuji, poslední dobou vidím jejich značný úbytek (ovšem musel jsem si pořídit nové brýle).
   Dosahuje délky do 9 mm, středem předohrudi (pronota) se táhne dlouhý kýl, který vpředu přechází ve výběžky, jak je dobře patrno na fotografiích. 
   Příbuzná je ještě ostnohřbetka janovcová, která má jeden trn mířící dozadu.
   Potrava křísů je prakticky bez vyjímky ( na rozdíl od ploštic) rostlinná, většinou sají šťávu z lýkové části rostlinného cévního svazku.

Jeseníky - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob