Další fotografie a úvahy “Jen tak” jsou zde.
   Jak říká moje ukrajinská teta: “Do moře si dvakrát plivni, všechno je jen relativní.”
   Z televize se na mě ze všech stran valí extremní útoky levice na pravici, pravice na levici, jiné barvy pleti na jinou barvu pleti, spravedlivých na lotry, lotrů na spravedlivé, RAJ (přelož Restaurace a jídelny, státní podnik) na modrý ráj se symbolem ptáka a opačně, islámu na křestany, křesťané v rámci x-té křižácké  války obkličují Jeruzalém, Židé si mnou ruce nad vzrůstajícími obchody, tibetští mistři pozitivního myšlení nevycházejí z chrámů a v mém nitru je zvláštní, trochu smutná radost.
   Nenechám se oblbnout negativismem. Protože: můj syn Pavlík se začal zabývat makrofotografií a já, maje pokračovatele, pojedu v létě k moři, dvakrát do něj plivnu a budu přemýšlet společně s Einsteinem o relativitě času, dilataci délky při rychlostech blízkých rychlosti světla a Božím hrobě.
   Článek věnuji těm, kteří stáli na Písečné kose.

Někde na zeměkouli, 20.4.2009 :-) Bob

   Začal jsem psát článek o puštíku obecném, ale mé myšlenky se toulají jinde. Březen - měsíc knihy. A sova je symbolem.
   Dřív, než napíši něco o puštíku, musím vám, čtenáři tohoto blogu, sdělit, že strašně rád čtu. Ne tak, jak mi doporučují synové: stáhni si vše do computeru nebo pédéáčka, je to rychlé a k dispozici okamžitě.
   Já si pěkně jdu do knihkupectví (i internetového), objednám a  koupím  knihu, kde můžu listovat stránkami, lehnout si s ní do postele,  založit stránky záložkou, taky u ní občas jím čokoládu nebo chroustám slané tyčinky a je mi dobře. Čas od času (záleží na únavě) se probudím k ránu a kniha mi leží na hlavě, hrudníku, břiše a jinde a otevřené stránky lákají k dalšímu čtení.
  Počítače jsou perfektní a mění svět, ale večer v posteli upřednostňuji vynález pana Gutenberga a vzpomínám, jak mi máma četla před spaním knihu ”Broučci” od Jana Karafiáta a hladila mě na zádech.
  Překlady ze zahraničí mi občas nesedí, kultura českého jazyka snad mizí. A tak si vybírám nejen tituly knih, ale i překladatele.  
   A zpátky k puštíku (třeba by mu slušely i brýle …).

Celý článek »

   Další ptáky na mém blogu můžete vidět zde.
   Na našem nebi můžete občas (spíš vyjímečně) vidět lovit tohoto ptáka. Patří mezi dravce z čeledi sokolovitých ( Falconidae), jeho původní oblastí rozšíření je Afrika a střední Asie. Živí se ptáky a loví za letu, při kterém jsou dobře vidět zalomená špičatá křídla a kýlovitě se zužující ocas.
   Je natolik příbuzný s naším sokolem stěhovavým (Falco peregrinus), že jej někteří považují pouze za poddruh tohoto dravce, který je vzácně vidět ve volné přírodě i u nás.
   Během lovu může při střemhlavém letu dosáhnout rychlosti až 300 km/hod. Asi to je v letu světový rekord v živočišné říši, stejný jako u geparda v běhu.

Celý článek »

   Vážení čtenáři tohoto blogu. Tímto článkem jsem se pustil do mnou neprobádané oblasti, kterou jsou měkýši (Mollusca). Při jejich studiu v knihách vždy usínám, vzpomínám si pouze na knížky Ondřeje Sekory s Ferdou mravencem a kamarády, kdy hlemýžď vozil berušku. Takže se vracím do dětství, tvář se mi projasňuje a nabírám nový dech.
   Pokud se nemýlím, tak jedním z profesionálů je Michal  Maňas a tady je odkaz na jeho stránky.
   Plzák španělský u nás představuje takzvaný “invazní druh”, čili není původní. Asi před 50 lety začalo jeho šíření z Portugalska a Španělska, jedná se o synantropní druh rozšířený skoro všude u nás.
   Vyfotografovaný jedinec (zřejmě mladší) dosahoval délky 4 cm, oči jsou na předních tmavých stopkách a na boku je dýchací otvor.
   Vyfotil jsem jej pod listím v parku a tady je popis z literatury, který se týká jeho mláďat: jsou hnědá se žlutými bočními pruhy (Hudec, Kolibáč, Laštůvka, Peňáz a kol. - Příroda České republiky). 
   A pohled fotografa: vzhledem k vlhkému povrchu těla jsem vyloučil fotografování bleskem. Místo doporučovaného pytlíku s rýží jako stativu jsem použil fotografický baťoh, o který jsem opřel fotoaparát a zkoušel všelijaké, hlavně delší expozice.
   Teď jdu studovat dál a doufám, že neusnu.

Jablunkov, v parku pod listím, 28.3.2009 :-) Bob

   Další nejrůznější pamětihodnosti na této zeměkouli můžete najít zde.
   Ještě než zmizel z hor sníh, hledali jsme s kamarádkou místo, kde bychom mohli jen tak lenošit, sportovat, nechat se “hýčkat”, utahat tělo na horách, dobře se najíst, vyspat, fotografovat a vůbec. 
   V rámci hledání jsme narazili na tento “wellness” hotel a já jsem byl nadšený. I když toto americké slovo nemám vůbec rád.

Celý článek »