Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Ještěrka zelená (Lacerta viridis, Laurentus 1768)

Lacerta viridis (ještěrka zelená)

   Bližší informace o plazích jsou zde.
   Při procházení archivu jsem vykutal tento snímek ještěrky zelené. Patří mezi naše největší ještěrky, může dosáhnou délky přes 30 cm. Je to lesostepní druh, na Moravě žije v jižních oblastech. Loví přes den, páří se na přelomu dubna až května. Samice začátkem července naklade do hlubší jamky kolem 10 vajíček, mláďata se rodí v září. Může se dožít až třiceti let.
   Na fotografii je charakteristické zbarvení samce, další snímky jsou v tomto článku.

NPP Váté písky, 1.6.2007 :-) Bob

Trojmezí u Hrčavy - rozhraní Česka, Slovenska a Polska

Trojmezí - Hrčava

   Znám nejrůznější meze a hranice: státotvorné, horotvorné, hranice lidských schopností, lidského poznání, meze na louce, hranice na upalování čarodějnic, lidské závisti, touhy po penězích, po moci … (všimněte si, že poslední tři jsou prudce expandující), ale já vím o jedné, která je konstantní čili neměnná ( výrok pana Wericha). A touto hranicí je rozhraní tří států na východě naší republiky.

Celý článek »

Píďalka dvouzubá (Xanthorhoe designata, Hufnagel 1767)

Xanthorhoe designata (píďalka dvouzubá)

   Bližší informace o motýlech jsou zde.
   Tato píďalka je rozšířená po celém našem území. Houenka žije především na brutnákovitých rostlinách a přezimuje ve stádiu kukly. Dospělí jedinci mají dvě generace, první létá od dubna do června, druhá v červenci až září.
   Píďalkovití motýli  (čeleď Geometridae) tvoří rozsáhlou skupinu motýlů, u nás je jich známo více než 400 druhů. Většinou je možné je najít večer a v noci. Jejich pojmenování je odvozeno od pohybu housenek. Ty mají vyvinutý pouze poslední pár panožek a pohybují se tak, že přisouvají zadní část těla k přední. Samotní motýli mají nejrozmanitější tvar křídel a hlavně nejrůznější zabarvení křídel, které se skládá z pásek, puntíků, vlnovek a různých ornamentů.
   S jednou píďalkou jsem se setkal na louce, kde laškovala společně s mravencem. A tady je celý příběh.

Jablunkovský park, 15.5.2009 :-) Bob

Chebská kamna Williho Russe

Chebská kamna Williho Russe

   Na toulkách po Česku jsem navštívil chebský hrad a v jedné místosti jsem ztuhnul úžasem. Za mříží byla kamna. Jen tak, zavřená v místnosti bez komína, kouřovodu, nikdo si u nich neopékal. Zamžoural jsem očima, přimhouřil je a uviděl nádheru. Kamna s figurkami. Motivy života. Radost.
    A tak jsem poprvé uviděl proslavená “Chebská kamna” od keramického mistra Williho Russe.
   A jejich historie mě dostala.
   Willi Russ se narodil v roce 1889 v Krásně nad Teplou. Vystudoval odbornou keramickou školu v Teplicích, potom umělecko-průmyslovou školu ve Vídni a tady si v roce 1910 založil vlastní ateliér.
   Časem se vrátil domů, trvale ale patřil mezi přední keramické mistry, v roce 1914 byl oceněn první cenou města Vídně za majolikovou fasádu domu ve vídeňské ulici Wattmannghase 29.
   V roce 1938 obdržel zakázku na vytvoření keramických kamen s lidovými motivy. Toto nádherné dílo bylo dokončeno v roce 1943, má rozměry  300×150x300 cm. V 16 reliéfech zobrazil lidové zvyky chebského kraje, na okrajích kamen je ukázka 12 místních krojů. Reliéfy jsou doplněny 62 lidovými příslovími a pořekadly. Na horní a dolní římse kamen je 76 znaků sudetských měst a obcí.

Chebská kamna Williho Russe

   Po válce se stala kamna válečným konfiskátem, v 50-tých letech 20. století byla vystavena na hradě Loket. Tehdejší vládní garnitura došla k názoru, že tyto kamna jsou ideologicky nevhodná a nechala je uklidit do sklepa s uhlím. Řízením osudu ale byla zachráněna a od 80. let jsou zpátky na chebském hradě.
   Do doby mé návštěvy v Chebu jsem o nich nic nevědel, o to víc se mi líbí a smekám před tvorbou mistra Russe.

Cheb, 28.9.2009 :-) Bob

Lišaj vrbkový (Deilephila elpenor, Linné 1758) - housenka

Deilephila elpenor (lišaj vrbkový)

   Bližší informace o motýlech jsou zde.
   Lišaj vrbkový patří mezi menší představitele čeledi lišajovitých. Rozpětí křídel motýla je kolem 6 cm, vyskytuje se na území celé Evropy, hojnější je v teplejších oblastech. Lze jej najít na okrajích lesů, kolem cest, na březích potoků i rybníků. U nás v Česku může mít dvě generace. První se vyskytuje v květnu až červenci, druhou lze najít do konce září.
   Housenka je hnědá s oky na přední části těla, kuklí se na podzim ve spadaném listí nebo těsně pod povrchem země.  Při vyrušení zaujímá obranné postavení a oka směřují dopředu, připomíná tak trochu pohled hada.
   Na tuto fotografii jsem narazil při procházení mého archivu, je fotografovaná ještě na Olympus UZ 720 s close-up čočkou Marumi.  To se toulalo přírodou, váha celé mé fotografické výbavy byla kolem půl kila včetně rezervních baterií, náhradních karet a malého stativu.

Jeseník - Bobrovník, 23.8.2005 :-) Bob

« Starší články   Novější články »