Bližší informace o řádu Odonata jsou zde.
Toto šidélko se vyskytuje kolem pomalu proudících vod, můžeme jej také najít u rybníků, zahradních rybníčků a jiných stojatých vod. Má rozpětí křídel kolem 40 mm, délka těla je o 10 mm kratší.
Samičky kladou po kopulaci vajíčka na vodní rostliny a larvy dospívají příští rok.
Horní Suchá, 27.6.2010 :-) Bob
Další fotografie a články z mých cest jsou zde a tady.
Když tak cestuji poslední dobou po Slovensku, samozřejmě jsem nemohl minout Štrbské pleso.
Patří mezi morénová ledovcová jezera a vzniklo ve čtvrtohorách táním ledovce, který vyplňoval Mlýnickou dolinu.
Celý jsem ho obešel a kupodivu nemá žádný viditelný přítok ani odtok. Ale to jsou všeobecně známé údaje. Má rozlohu skoro 20 ha, dosahuje maximální hloubky 20 metrů a průměrná roční teplota vody je 6 st.C.
Při tom obcházení vody ( celé pleso se dá obejít), jsem si se zájmem četl informační tabuli, takže vím následující: vyskytuje se zde geneticky čistá forma síha severního, dále štika, hlavatka a co mě nejvíc překvapilo, tak pstruh.
Ale pstruh je ryba tekoucí vody, tak co, hrome, dělá v těchto vodách?
Připadal jsem si jako na Václaváku v Česku, všude strašně moc lidí, byznys v podobě staveb nových hotelů, nevkusných budov a stánků v lázních Štrbské pleso. To už je ale druhá stránka moderní doby.
Štrbské pleso - Slovensko, 3.9.2011 :-) Bob
“Ahoj, Bobe”.
“Ahoj, šídlo”.
“U stvolu udělám obrátku vlevo. Fotíš”?
“Fotím. Jsi moc rychlé.”‘
“Nebo ty jsi pomalý”.
“Víš, šídlo, stýská se mi po kamarádech”.
”Proč”?’
“Jen tak. Tomáš a Helena Taclovi, Lukáš Konečný, Marek Vojtíšek, Patrick Marek, Martin Pustelník, další Martin Kadlec, Pavel Krásenský … jen tak”.¨
” Hmm, nebudu Ti nic říkat”.
” Dívej se. U vztyčeného stvolu udělám obrátku o 90 stupňů, nestihneš to vyfotit.”
“Ale stíhám”.
” Co čarodějka Okinom, nepozveš ji na cestu“?
Tak vypadala diskuze mezi šídlem a mnou na cestě za dobrodružstvím.
Září 2011 :-) Bob
Další fotografie a odkazy na články z mých cest jsou zde a tady.
Pomalu jsem v neděli navečer pomýšlel na návrat z toulek po Slovensku domů. Slunce ještě nezapadlo, projížděl jsem Ružomberokem a co teď. Kam zamířit? No jasně, Vlkolínec je blízko a noc na návrat domů dslouhá. Tak jsem stočil auto na malou asfaltku a po 10 kilometrech jsem stál v kopcích Velké Fatry před Vlkolíncem.
Je to skanzen lidové architektury, podobně jako u nás Holašovice a do památek UNESCO byl zařazen v roce 1993 v kolumbijském městě Cartagena.
První zmínka o vesničce je z roku 1376. Leží v nadmořské výšce 718 m.n.m. a nad ním se vypíná vrchol Sidorovo, jak je vidět na první fotografii. Dle dostupných pramenů měl Vlkolínec nejvíce obyvatel v roce 1869, kdy jich bylo napočítáno 345.
Bližší informace o motýlech jsou zde.
Vyskytuje se prakticky v celé Evropě až do nadmořské výsky 1800 m. Rozpětí křídel dosahuje kolem 35 mm. Nejčastěji jej můžeme najít na sušších loukách od poloviny března do poloviny října ve třech generacích.
Housenka je zelená s podélnými čarami a žije na nejrůznějších trávinách, přezimuje.
Zlaté jezero u Zlatých hor, 28.8.2011 :-) Bob