Na mých toulkách mě občas doprovází nejrůznější tvorové, tentokrát to byl strakapoud. Pořád kolem mne poletoval, chtěl asi ukazovat další cestu. Nakonec jsem neodolal a vyměnil objektivy.  Normálně jsem připraven na makrofotografii s objektivem Canon 100/2.8 Macro, většinou ale s sebou nosím i teleobjektiv Canon 100-300. Pták počkal, než jsem provedl výměnu, a na rozloučenou mi zapózoval.
Strakapoud velký je šplhavý pták velikosti špačka. Hnízdí ve všech lesích od května do června. Dutinu s okrouhlým otvorem si vytesává sám, počet bílých vajíček je kolem šesti. Živí se ovocem, bobulemi, semeny jehličnatých stromů a hmyzem. Částečně tažný.

Jeseníky - lázně, 12.5.2007 :-) Bob

Náhodnému pozorovateli by se při mém fotografování v mokřadech naskytla zajímavá podívaná. Já jsem ležel v bahně na břiše při okraji tůňky a pozoroval lovící mládě užovky. Užovka vystrkovala hlavu nad vodu a a obezřetně sledovala mé pohyby. Poslední účastník, holub, přiletěl na suchou půdu a se zájmem sledoval naše počínání. Taková normální česká trojka, kterou lechtalo sluníčko. A jak to dopadlo?
Cvaklo zrcátko ve fotoaparátu a užovka bleskurychle zmizela ve zvířeném bahně. Já jsem vyměnil makroobjektiv za teleobjektiv, vyfotil holuba a jel se domů usušit. Holub nám zamával křídly a odletěl do koruny stromu. Odpolední klidný příběh. 
Holub domácí představuje domestikovanou formu holuba skalního, který žije v jižní a západní Evropě, severní Africe a Ásii. K jeho ochočení došlo někdy před sedmi tisíci lety v oblasti Mezopotámie, odtud se rozšířil do celého světa. Zdivočelá forma (takzvaný věžák) se vyskytuje snad ve všech městech.  Chová se jen tak, pro okrasu, na závody nebo se holoubata a vajíčka konzumují. Z dřívějších dob (možná i současnosti) je dobře známá holubí pošta, já jako filatelista  dávám přednost olizování známek.  U nás jsou ve volné přírodě původní holub hřivnáč a doupňák.

Písečná - mokřady, 25.4.2007 :-) Bob

Jda z práce, napadlo mne: “Bobe, už jsi dlouho nevyprodukoval ptáka.” Tak tady je.

Pěnkava obecná je ptáček velikosti vrabce, patří do čeledi pěnkavovitých. Létá vlnovitě, často poskakuje po zemi. Je charakteristická dvěma bílými křídelními pásky a bílými vnějšími ocasními péry. Hnízdí v lesích, zahradách a na remízcích v dubnu až červnu, 2x ročně. Je částečně tažná, živí se semeny a hmyzem.

Jeseník - Praděd, 24.7.2004 :-) Bob

Musím se přiznat, že jsem vždy obdivoval fotografie ptáků Silvestra Szabó a doposud mi není jasné, jakým způsobem je dělá. Tak jsem zachytil aspoň kachnu divokou. Je to naše největší plovavá kachna, Prachový šat je olivově hnědý se žlutými skvrnami a černým proužkem přes oko. Jedná se o hojný druh na stojatých vodách.

Hnízdí v březnu až květnu, hnízdo je na zemi u vody kryto trávou. Potrava je převážně rostlinná. Tato kachna je stálá i tažná.

Poštolka obecná si nestaví hnízdo, používá hnízd vran, hřivnáčů, často hnízdí i na skalních římsách. Nemá hnízdní výstelku, snáší 3-6 silně hnědě skvrnitých vajec.

Celý článek »