Strakapoud velký (Dendrocopos major, Linné 1758)
Na mých toulkách mě občas doprovází nejrůznější tvorové, tentokrát to byl strakapoud. Pořád kolem mne poletoval, chtěl asi ukazovat další cestu. Nakonec jsem neodolal a vyměnil objektivy. Normálně jsem připraven na makrofotografii s objektivem Canon 100/2.8 Macro, většinou ale s sebou nosím i teleobjektiv Canon 100-300. Pták počkal, než jsem provedl výměnu, a na rozloučenou mi zapózoval.
Strakapoud velký je šplhavý pták velikosti špačka. Hnízdí ve všech lesích od května do června. Dutinu s okrouhlým otvorem si vytesává sám, počet bílých vajíček je kolem šesti. Živí se ovocem, bobulemi, semeny jehličnatých stromů a hmyzem. Částečně tažný.
Jeseníky - lázně, 12.5.2007 :-) Bob
Ahoj Bobe, ten strakapoud je opravdu fešák a ten jasan na kterém sedí bude asi taky krasavec. Na zahradě mám takový starý vykotlaný, stále se ještě drží při životě. Strakapoudi i žluny na něm mají dost práce (ale každý zvlášť) ale nevím, nevím - asi mu už nic nepomůže.
Byla to maminka strakapoudice a chtěla Ti právě ukázat těch šest vajíček, když má zítra ten svátek, Bobe.
Ad Honza: ani nevím, kdy jsem naposledy viděl žlunu.
Ad Monika: je to sameček strakapouda. :-) Bob
Je fakt pěkná, olivový kabátek a červená čepička jí jen svítí, ale není moc družná - tak nevím zda se nechá vyfotit (a taky to moc neumím)
Co znamená “částečně tažný”? Že v zimě “táhne” jen kousek za hranice?:-)… Do Itálie?:-) Vím, že se ptám hloupě, ale já myslela, že ptáci se bud’ těší někam do Afriky nebo mají tužší kořínek a zůstávají na zimu doma:-).
Znamená to, že neodletí všichni, většinou jen mladí, slabší nebo samičky. A k nám může naopak přiletět stejný druh z drasnějších klimat.
Díky:-)…