V létě roku 2009 jsem se nějakou dobu toulal po východním Pomořansku. Mohla za to kamarádka, která mě přemluvila k návštěvě domu na střeše v Szymbarku a kamarád, emeritní ředitel polské základní školy v Jablunkově a jedna z jeho učitelek, kteří nám dělali průvodce, domluvili ubytování u starosty kodbudského okresu (tak asi se dá přeložit název “Gmina”) u Gdaňska a všelijak se o nás starali. Toulali jsme se v kašubské oblasti, navštívili místní etnografické muzeum, Szymbark v centru tohoto chráněného území, Gdaňsk, Gdyni, plavili se na motorové plachetnici podél trojměstí, obhlíželi loděnici v Gdaňsku a dívali se na budovu, kde pracoval Lech Walesa, mrkli se na Westerplatte a budovu polské pošty, kde začala druhá světová válka, účastnili se večírku na farmě s koňmi, bosá kamarádka tady jezdila na koni a marně ho pleskáním chodidel do boku pobízela k větší rychlosti, v Toruni a Lodži málem umřeli vedrem v autě i přes zapnutou klimatizaci a tak dál. Hlavně bych chtěl poděkovat starostovi Kolbud (mimo jiné bývalému polskému diplomatu) a jeho zástupci. Bez nich bychom nikdy neviděli to, co nám bylo dopřáno.
Hrad Malbork, to je fantastická památka na řád německých rytířů, který působil na území východních Pomořan, Pruska, Litvy, rozpínal se i do Ruska, kde byl v roce 1242 zastaven Alexandrem Něvským v takzvané “ledové bitvě” na zamrzlém jezeře.
Hrad se budoval od 13. století, v roce 1309 byl vyhlášen sídlem nezávislého státu vytvořeného tímto řádem.
Na první fotografii je pohled na hrad přes řeku Nogat, dominují na ní hradby, “Vysoký hrad” a letní refektář.
Celý článek »
Tak toto je nejdelší prkno na světě vyřezané z jednoho kmene. A tady se musím vrátit trochu zpět i k předchozímu článku. U městečka Szymbark v Polsku je skanzen a ukázkové místo polské firmy Danmar, která se specializuje na stavbu dřevěných domů. Z iniciativy majitele firmy, kterým je (nebo byl) pan Daniel Czapiewski ,vznikl dům na střeše, který vyjadřoval jeho alegorické vidění světa: vzhůru nohama stavíme občas celý svět a svět je náš dům.
Světová rarita nejdelšího prkna na světě byla v Szymbarku představena v roce 2002 a zároveň i zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Jde o nejdelší prkno na světě, dlouhé 36 metrů a 83 centimetrů, vyřezané z jednoho kmene stromu douglasky. Jeho váha je přes jednu tunu, původně měla sloužit jako dekorace. Ale proč z něho neudělat stůl? Zasednout k němu může přes 200 lidí.
A to je prezentace zvláštní kašubské oblasti v Polsku.
Příbuzné články:
Szymbark (Pomořansko) - dům na střeše aneb jak nemohu být kosmonautem
Hrad Malbork (Pomořansko)
Školní plachetnice v Gdyni (Pomořansko)
Torpédoborec Blyskawice - Gdyně (Pomořansko)
Gdaňsk I. - Pomořansko
Plavba kolem Gdaňska - Pomořansko
Szymbark - Polsko, 13.7.2009 :-) Bob
“Viděl jsi někdy dům postavený na střechu?”
“Ježkovy zraky, co to je? Co si zase lidé vymysleli?”
“Tam musíme jet.”
Takhle nějak vypadal před časem rozhovor mezi mojí kamarádkou a mnou. Slovo dalo slovo a ten dům jsme navštívili.
A od té doby vím, že nemohu být kosmonautem. Podívejte se a čtěte dál.
Celý článek »
Znám nejrůznější meze a hranice: státotvorné, horotvorné, hranice lidských schopností, lidského poznání, meze na louce, hranice na upalování čarodějnic, lidské závisti, touhy po penězích, po moci … (všimněte si, že poslední tři jsou prudce expandující), ale já vím o jedné, která je konstantní čili neměnná ( výrok pana Wericha). A touto hranicí je rozhraní tří států na východě naší republiky.
Celý článek »
Na toulkách po Česku jsem navštívil chebský hrad a v jedné místosti jsem ztuhnul úžasem. Za mříží byla kamna. Jen tak, zavřená v místnosti bez komína, kouřovodu, nikdo si u nich neopékal. Zamžoural jsem očima, přimhouřil je a uviděl nádheru. Kamna s figurkami. Motivy života. Radost.
A tak jsem poprvé uviděl proslavená “Chebská kamna” od keramického mistra Williho Russe.
A jejich historie mě dostala.
Willi Russ se narodil v roce 1889 v Krásně nad Teplou. Vystudoval odbornou keramickou školu v Teplicích, potom umělecko-průmyslovou školu ve Vídni a tady si v roce 1910 založil vlastní ateliér.
Časem se vrátil domů, trvale ale patřil mezi přední keramické mistry, v roce 1914 byl oceněn první cenou města Vídně za majolikovou fasádu domu ve vídeňské ulici Wattmannghase 29.
V roce 1938 obdržel zakázku na vytvoření keramických kamen s lidovými motivy. Toto nádherné dílo bylo dokončeno v roce 1943, má rozměry 300×150x300 cm. V 16 reliéfech zobrazil lidové zvyky chebského kraje, na okrajích kamen je ukázka 12 místních krojů. Reliéfy jsou doplněny 62 lidovými příslovími a pořekadly. Na horní a dolní římse kamen je 76 znaků sudetských měst a obcí.
Po válce se stala kamna válečným konfiskátem, v 50-tých letech 20. století byla vystavena na hradě Loket. Tehdejší vládní garnitura došla k názoru, že tyto kamna jsou ideologicky nevhodná a nechala je uklidit do sklepa s uhlím. Řízením osudu ale byla zachráněna a od 80. let jsou zpátky na chebském hradě.
Do doby mé návštěvy v Chebu jsem o nich nic nevědel, o to víc se mi líbí a smekám před tvorbou mistra Russe.
Cheb, 28.9.2009 :-) Bob
