
Pokračováním mé cesty po Broumovsku byly Teplické skály, o kterých již víme, že jsou spojeny s Adršpašskými skalami Vlčí roklí. A opětovně jejich plná krása byla odkryta až po požáru v roce 1824. Malého průvodce po okruhu skalami člověk dostane u vchodu v Teplicích po zakoupení vstupenky.
Pokud se na moji návštěvu podívám z fotografického hlediska, nepřálo mi počasí. Bylo zataženo, pošmourno, na rozdíl od Adršpachu chvílemi poprchávalo a skály nebyly tak fotogenické jako při jiném počasí.

Nebudu zde popisovat vlastní cestu, spíše zajímavé střípky, které mi utkvěly v paměti při pročítání informačních tabulí. První 3 fotografie jsou pohledem na Teplické skály z vnějšku, jedná se o takzvaný “Amfiteátr”.

Jak vidíte, nemohl jsem ani čarovat s oblohou a sluncem, prostě bylo šedivo a pošmourno. Na jedné tabuli stálo, pokud mne paměť neklame, že pod zemí v tmavých soutěskách se může vyskytovat permafrost (věčně zmrzlá půda). To mne překvapilo, permafrost mám spojený se Sibiří :-). Ale v zimě tady asi bude pěkné chladno, Sibiří jsou zde nazývány úzké soutěsky, kde je až do léta sníh.

Až do husitských válek existoval na skalách hrad Střmen, nyní po něm zbyly pouze otesané skály se zářezy a nově vybudované schody na jeho původní místo.
Celý článek »

Minulý týden jsem se rozhodl, že začnu fotit ve formátu RAW. Olympus SP-500 má tu výhodu, že mohu zároveň ukládat snímky v RAWu i JPG, stáhl jsem si tedy program RawShooter a vyrazil na Kralický Sněžník pořídit první pokusné fotografie a samozřejmě posílit mou tělesnou schránku.. Návštěvu tohoto vrcholu mohu všem jen doporučit. Na samém vršku stojí rozvaliny turistické chaty s dřevěným křížem. Jak jsem se tak koukal, jakým způsobem tento vrchol vyfotit, vylezli na trosky dva trempíci a halekali na své kamarády. Bleskurychle jsem je vyfotil a tak vznikl horní snímek. Trochu mi připomíná příchod Cyrila a Metoděje, ale nazval jsem jej Věruzvěstové. To proto, že věru svým kamarádům něco chtěli říct.

Při sestupu do údolí jsem narazil na Sněžnou boudu, u které je bezvadný výhled. Tak jsem ji zvěčnil a ukul plán na přespání v časné zimě. A abychom se i něco dozvěděli, tak vězte, milí čtenáři, že těsně pod vrcholem Kralického Sněžníku pramení řeka Morava.
Kralický Sněžník, 21.10.2006 :-) Bob

Před nedávnem jsem opět navštívil můj oblíbený pension Pod Jasanem na Broumovsku. Majitel Pavel Koblížek byl usměvavý jako vždy, na verandě jsem si připomněl Honzu “Netopejra” Moravce a jeho výborné stránky, objednal si snídani na brzkou ranní hodinu a naplánoval návštěvu Adršpašských a Teplických skal. Fotografie, které zde vidíte, nejsou typické pro skalní města, jsou to spíše mé pokusy o krajinářskou fotografii a znázornění toho, co jsem po cestě viděl.

V těchto skalách nečekejte namáhavé výstupy (pokud nejste horolezci), hlavní prohlídkový okruh je příjemnou procházkou mezi skalami. Je zajímavé, že rozsáhlejší mapování zdejšího terénu začalo až po požáru v roce 1824. Ten trval několik týdnů a zlikvidoval zalesnění skal, teprve potom bylo možné budovat síť turistických stezek.

Horní snímek je ze zatopené pískovny, zato s dolním jsem si pořádně vyhrál. Je to pohled na “Velký vodopád”. Tady jsem musel použít stativ postavený dalším návštěvníkům do cesty. A kupodivu nikdo se nezlobil, rozdováděné děti mne obcházely, otcové s foťáky na hrudi uznale kývali a maminky jen pokukovaly.

Z Adršpašských skal jsem pokračoval Vlčí roklí k Teplickým skalám.
Celý článek »

Sirotčí hrádek představuje jednu ze stěžejních dominant Pálavy. Na fotografii je zobrazen společně s hradem Děvičky v pozadí. Byl postaven v polovině 13. století na dvou skalních útesech, přičemž obě části byly zřejmě spojeny mostem. První majitelé byli z rakouského rodu Wehingenů, na čas patřil i mikulovickým Lichtenštejnům.

Poslední zmínky o hradu jsou z konce 16. stoleti, již v roce 1590 byl pustý a opuštěný. Dle informací stála u hradu kaple sv. Mikuláše z roku 1414, koncem 18. století byla zrušena a materiál z ní byl použit na stavbu kostela v Klentnici.

Další fotografie jsou v pokračování pod perexem.
Celý článek »
Na doplnění předchozího článku o hradě Beckov uvádím ještě pár informací o obci Beckov. První zmínka o ní je z 13. století, za návštěvu stojí především kostel františkánů se vzácnou kazatelnou a klášter.

Dalším zajímavým místem je židovský hřbitov v podhradí, nelze zapomenout ani na místní muzeum.

Na závěr uvádím odkaz na webové stránky: obec Beckov.
Beckov, 25.7.2006 :-) Bob