Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Teplické skály

Teplické skály, Olympus SP-500, čas 1/15 s, clona 4.50, ISO 80, ohn. vzdálenost 6.30

Pokračováním mé cesty po Broumovsku byly Teplické skály, o kterých již víme, že jsou spojeny s Adršpašskými skalami Vlčí roklí. A opětovně jejich plná krása byla odkryta až po požáru v roce 1824. Malého průvodce po okruhu skalami člověk dostane u vchodu v Teplicích po zakoupení vstupenky.

Pokud se na moji návštěvu podívám z fotografického hlediska, nepřálo mi počasí. Bylo zataženo, pošmourno, na rozdíl od Adršpachu chvílemi poprchávalo a skály nebyly tak fotogenické jako při jiném počasí.

Teplické skály, Olympus SP-500, čas 1/205 s, clona 4.50, ISO 80, ohn. vzdálenost 6.30

Nebudu zde popisovat vlastní cestu, spíše zajímavé střípky, které mi utkvěly v paměti při pročítání informačních tabulí. První 3 fotografie jsou pohledem na Teplické skály z vnějšku, jedná se o takzvaný “Amfiteátr”.

Teplické skály, Olympus SP-500, čas 1/25 s, clona 4.50, ISO 80, ohn. vzdálenost 12.80

Jak vidíte, nemohl jsem ani čarovat s oblohou a sluncem, prostě bylo šedivo a pošmourno. Na jedné tabuli stálo, pokud mne paměť neklame, že pod zemí v tmavých soutěskách se může vyskytovat permafrost (věčně zmrzlá půda). To mne překvapilo, permafrost mám spojený se Sibiří :-). Ale v zimě tady asi bude pěkné chladno, Sibiří jsou zde nazývány úzké soutěsky, kde je až do léta sníh.

Teplické skály, Olympus SP-500, čas 1/15 s, clona 2.80, ISO 80, ohn. vzdálenost 6.30

Až do husitských válek existoval na skalách hrad Střmen, nyní po něm zbyly pouze otesané skály se zářezy a nově vybudované schody na jeho původní místo.

Teplické skály, Olympus SP-500, čas 1/20 s, clona 3.30, ISO 80, ohn. vzdálenost 11.60

Při průchodu skalami jsem zjistil, že standardní fotografování je mi k ničemu a potřebuji vytvořit panoramatické fotky, jinak zachytím pouze kus stěny nebo vršek skal s oblohou. Program Zoner Photo Studio 8, který používám, má v sobě zabudovanou funkci tvorby panoramat a toho jsem využil. Následující fotky jsou poskládány ze 3 až 6 jednotlivých fotografií.

Můj celkový dojem ze skal byl výborný. Jsou sevřenější, drsnější než Adršpašský protějšek a v soutěskách je tady dost zima. Pokud se nemýlím, tak i návštěvnost je zde alespoň o polovinu menší. Z osobností je zde vzpomínán Johann Wolfgang Goethe a jeho návštěva skal v roce 1790. Co se týče bezpečnosti, občas jsem měl pocit, že kameny na mne musí spadnout. nestalo se tak, ale někoho to jistě čeká :-). Zřejmě největší zážitek tady musí být při zimní návštěvě. Není zakázaná, ale je na vlastní nebezpečí.

Další zajímavostí, kterou jsem se dočetl a nad kterou jsem kroutil nevěřícně hlavou, je místní varianta sportu “přeskakování horolezců mezi skalami” Prostě se odrazíte a přeskočíte z jedné skály na druhou. Jestli se nemýlim, tak první úspěšný a fotograficky zdokumentovaný pokus je z 80-tých let minulého století (nebo tisíciletí, ale to zní dost starověce).

Teplické skály, Olympus SP-500, čas 1/20 s, clona 3.00, ISO 80, ohn. vzdálenost 7.80

Těším se již na zimu. Vezmu sněžnice a vyrazím tady na hrůzostrašnou, dobrodružnou výpravu s příchutí adrenalinu ( nebo také, jak psal Honza Netopejr, s vyplavováním endorfinů, které dělají dobrou náladu). Třeba se tam s někým z vás, vážení čtenáři, potkám.

A ještě k programu na tvorbu panoramatických fotografií. Zoner jej nabízí i samostatně pod názvem Photo Panorama Maker za 260 korun v elektronické licenci. Já osobně jej pokládám za výborný a jednoduchý, funguje s libovolným fotoaparátem, není nutné si nastavovat funkci “panorama”, při fotografování. prostě si vyfotíte několik snímků tak, aby se z části překrývaly a program je spojí. Asi nejlepší panoramata, která jsem viděl, má Marian Matta, nesmím zapomenout ovšem ani na Silvu Szabó. Tam se teď jdu učit a s vámi, milý čtenáři, se loučím. Určitě se jeďte do Teplických skal podívat a pozdravujte v pensionu Pod Jasanem.

Teplické skály, Olympus SP-500, čas 1/13 s, clona 3.30, ISO 80, ohn. vzdálenost 11.60

Teplické skály, 8.10.2006 :-) Bob

Přečtěte si také

RSS

2 komentáře

Jen malé upřesnění k těm přeskokům: patrně narážíš na povídání o Ozónově pokusu o přeskok z Herinka na Polární trůn. On se mu nepovedl (spadl a zchromil si při tom nohu), ale aspoň se povedla letecká fotka. Ale protože dělá na Správě CHKO, tak se na cedulích rozepsal o sobě a ne o klukách, kteří to později skočili úspěšně. Ovšem podobné špumprnágle se dělají už odedávna ve všech oblastech, něco se holt nedá vylézt, musí se to skočit. :-) Není to nic specificky zdejšího. Další takový známý přeskok je třeba mezi vrcholy Milenců.
<BR>Jo, a permafrost spojený se Sibiří - to sedí, však se dotyčné skalní soutěsce říká "Sibiř". :-)

 
Bob

Díky, Netopejre, za další informace. :-) Bob

 

Komentář ( zmenši pole | zvětši pole )

Povolené tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>