Další fotografie a odkazy na články z mých toulek po zeměkouli jsou tady a zde.
Před nedávnem jsem se toulal po západní části Českého středohoří, počasí mi přálo a plány vycházely. Tak jsem vylezl na fantastickou vyhlídku na průlomové údolí Labe, které začína Portou Bohemicou u Lovosic a končí u Ústí nad Labem.
Na první fotografii jsem se pomocí mého Panasonicu DMC-FZ1000 vytvořit panorama pohledu na oblouk Labe od Libochovan po Sebuzín, hora uprostřed je Deblík s výškou 459 m.n.m.
A jak vlastně údolí vzniklo? Kdysi dávno v druhohorách bylo toto území pokryto mořem, které časem ustoupilo a zůstala po něm rovina s mořskými jílovitými a písčitými sedimenty. Labe si to klidné protékalo, nic se nedělo a v tom:  přišlo alpinské vrásnění, zemská kůra se sebou hýbala jak kajak v peřejích a saskodurynská zemská deska byla vyzdvižena.
Chudák Labe. Co teď? Nelenilo, do překážky se zuřivě zakouslo, mezi nynějšími obcemi Malé Žernoseky a Libochovany u Lovosic si vytvořilo bránu nazývanou Porta Bohemica. A zakusovalo se dál až k nynějšímu Ústí nad Labem a tak si vytvořilo nádherné údolí s hloubkou až 140 m.
Doufám, že mě čtenář profesí geolog nezabije, popis je hrubým zjednodušením.
Na další fotografii je bližší pohled z vyhlídky k Sebuzínu.

     Po malém otočení je vidět pohled proti proudu Labe k vísce Libochovany.

   Na převozní pramici jsem se také plavil z Dolních Zálezel do Církvice a zpět, bez této plavby by kutání v oblasti nebylo úplné.  Od převozníka jsem se dozvěděl, že pokládá za Portu Bohemicu celé údolí od Lovosic do Ústí nad Labem. Čtenáři tohoto povídání už ví, že z geologického pohledu to není až tak pravda.

   Nevím, kdo vybudoval kříž na této vyhlídce, byl to ovšem záslužný čin. Jen fotografovat jsem ji mohl pouze zezadu, na přední pohled bych potřeboval vlastní levitaci nebo drona.

České středohoří, 27.9.2015 :-) Bob

    Další články a fotografie z mých cest jsou tady a zde.
Loni na podzim jsem se rozhodl navštívit dva kopce Blaníky a zjistit, jak je to s jejich rytíři. To jsem ještě netušil, že takřka rok poté je budu netrpělivě vyhlížet vzhledem k současné geopolitické situaci :-).
Auto jsem nechal na parkovišti mezi oběma vrcholy kousek za Louňovicemi pod Blaníkem, napřed zdolal Velký Blaník a pak si vychutnal jeho menší protějšek. Je fotogeničtější, bez tak velkého návalu turistů.
První fotografie zachycuje Malý Blaník od býkovického rybníka. Jeho vrchol je ve výšce 564 m.n.m., vzhledem k porostu buků a trochu níže smrků z něj není výhled. Zato na něm můžeme vidět zřícenou kapličku svaté Máří Magdalény.

   Na fotografii to není vidět, ale uvnitř roste dost veliký památný smrk nazývaný také Šafář.
Býkovické rybníky jsou dva a ten větší se mi moc líbil. Ač jsem se rozhlížel s mým cestovním dalekohledem jak jsem chtěl, neviděl jsem ptáky, které se zde mají vyskytovat. Například moták pochop, orlovec říční a další. Určitě to bylo nevhodnou dobou. Jinak je zde k vidění rosnička zelená, z rostlin rákos, orobinec, kosatec žlutý nebo taky skřípinec jezerní.

   V kapličce byla také soška Máří Magdalény, naštěstí ji v roce 1960 údajně odnesl louňovický děkan a tak ji zachánil před chuligány.

Malý Blaník, 18.10.2014 :-) Bob

   Další fotografie a odkazy na články z mých cest můžete najít tady a zde.
   Tak toto je fakt zajímavý kostelík. Pokud se nemýlím na celém Kypru existují pouze dva podobné byzantské kostelíky s touto architekturou. Náš se nachází se ve vesnici Yerouskipou blízko Paphosu a vyniká zvláštní kopulovitou stavbou. Jeho základy byly položeny v 9. století našeho letopočtu.
    Vnitřek je vyzdoben mnoha freskami.

Celý článek »

   Další informace a zážitky z mých cest jsou tady a zde.
   Upozorňuji, že všechny fotografie z Kypru jsou pořízeny fotoaparátem Panasonic DMC-FZ1000, u fotografií zblízka jsem používal systémový blesk s difuzérem.
   Na blogu jsem již uvedl některou drobnou havěť v jednotlivých článcích. Jsou to
vážka žlutoskvrnná, agama hardún, brouk Chlorophorus varius, z ptáků například chocholouš obecný, vrána šedá kyperská.
   Kromě toho mám bohatý materiál, kde se mi nepodařilo určit druh ani s pomocí Biolibu. Tak například kudlanka na prvním snímku, dvě vážky na následujících.

Celý článek »

   Další fotografie a odkazy na články z mých toulek po zeměkouli jsou tady a zde.
   Bohyně Afrodita z řecké mytologie je velice zajímavá a přitažlivá. Čím vlastně byla? Kurtizánou, intrikánkou, všemi milovanou, nenáviděnou, podílející se mimo jiné na trojské válce? Neodpovím. Jedno je však jisté - ve staroegyptském panteonu existovala  bohyně Kadeš, která jezdila nahá na lvu, byla sexuálně založená a já se domnívám, že se jedná o tu samou osobu (ovšem nesmíme zapomenout i na sumerskou Innin, v akkadštině  Ištar). :-)
   O jejím vstupu do řeckého panteonu existuje několik verzí, já použiji kyperskou (konec konců byl jsem tam a viděl).
   Kronos vykastroval Úrana (první bůh nebes), jeho genitálie hodil do oceánu, uniklé sperma se smísilo s mořskou pěnou a tak se zrodila Afrodita. Vystoupila na břeh na Kypru a jala se práce. Vše se odehrálo blízko nynějšího města Paphos v místě nazvaném Petra tou Romiou, které je na horní fotografii.
   Dozajista se chodila koupat a milovat se svým přítelem do jeskyně na spodní fotografii, je nazývaná Afroditina lázeň.

Kypr, červen 2015 :-) Bob