Další fotografie a odkazy na články z mého putování po zeměkouli jsou tady a zde.
Kostnice v Sedlci je velice zajímavá a svým způsobem ojedinělá v širokém a dalekém okolí. Bedlivě jsem prostudoval její historii a zkusím ji ve stručnosti shrnout: někdy ve 12.století založil Miroslav z Cimburka, rodem Markvartic, v Sedlci první cisterciácký klášter u nás. Tito mnichové objevili brzy stříbrnou rudu, bylo založeno město Kutná Hora, současně postaven chrám Nanebevzetí Panny Marie a hřbitovní kostel.
Za vlády Přemysla Otakara II. byl v roce 1278 poslán do Jeruzaléma opat Jindřich, který odtamtud přivezl hlínu, posypal jí zem u kostelního hřbitova, který tím rázem získal na proslulosti. Pohřbívali se zde lidé nejen z Čech, ale i z Polska, Bavorska a Belgie. Velikost hřbitova byla několik hektarů, při morové epidemii v roce 1318 zde bylo hromadně pohřbeno kolem 30 000 mrtvých.
Celý článek »
Další fotografie a odkazy na články z mého toulání po zeměkouli jsou tady a zde.
Tento hrad patří mezi méně známe. Tyčí se na skalním ostrohu nad Sečskou přehradou v okrese Chrudim. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1405, byl postaven v druhé polovině 14. století. Jeho hlavním úkolem byla ochrana majetku vilémovského kláštera. Po poškození za vpádu Uhrů v letech 1468-1469 byl opraven, ale v roce 1553 je už uváděn jako pustý. Pravděpodobně nebyl nikdy dostavěn.
Je z něj pěkný výhled na Sečskou přehradu.
Celý článek »
Další fotografie a odkazy na články z mých toulek po zeměkouli jsou tady a zde.
Chebský hrad mě odjakživa přitahoval, tak jsem se na něj kdysi dávno zajel podívat. Je trochu atypický v záplavě našich hradů a teď vím proč. Nejde o typický středověký hrad, ale takzvanou “falc“, v češtině ženského rodu. Falce byly raně středověké hrady, nejvíce jich je v Německu. Kdysi dávno panovníci neměli stálá sídla, ale se svou družinou a administrativou nezbytnou k vládnutí se přesouvali ze sídla na sídlo a to byly takzvané falce. Chebský hrad či jeho předchůdce nechal ve 12. století na královskou falc přestavět rod Štaufů a je to jediná ukázka takového sídla na našem území.
Z tohoto období se dochovala Černá věž postavená ze sopečného tufu dovezeného z Komorní hůrky. Ta se mně právě nesmírně líbí, její ekvivalent jsem nikde v Česku neviděl a vytváří charakteristickou dominantu.
Na nádvoří stojí starobylá dvojitá hradní kaple sv. Erharda a Uršuly.
Celý článek »
Další fotografie a odkazy na články z mých toulek po zeměkouli jsou tady a zde.
Tak tento most je nejstarší v celé střední Evropě, ba dokonce starší než Karlův most v Praze. Byl vystavěn v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Přes most vedla takzvaná “Zlatá stezka”, která spojovala české země s Bavorskem a horními Rakousy a využívala se jako kupecká stezka. Na horním snímku je pohled po toku řeky Otavy, vybíhající výčnělky jsou “ledolamy”, které sloužily i jako ochrana proti plujícím kmenům.
Na spodním snímku je pohled z druhé strany.
v 18. století byly na zábradlí mostu umístěny sochy, na dalším snímku je sousoší Kalvárie. V současné době se na mostě nachází pouze kopie, originály jsou uloženy v Prácheňském muzeu v Písku.
V období, kdy jsem se toulal v Písku a po okolí, byla na nábřeží Otavy výstava obřích soch z písku akademických sochařů Jiřího Kašpara a Josefa Faltuse. Tady je pohled na jednu z nich, výškou nás značně převyšovaly.
Ovšem i my, Moravané, se můžeme pochlubit starobylým kamenným mostem. Je v Litovli a tady je odkaz na článek o něm.
Písek, 30.8.2014 :-) Bob
Další fotografie a odkazy na články z mého putování po zeměkouli jsou tady a zde.
Tyto zvláštní kamenné útvary se nacházejí na vrcholu Smolného kopce (404 m.n.n.), který v době ledové vytvářel takzvaný “Nunatak”. Protože nejsem geolog, musel jsem se obrátit na pomoc na Wikipedii.
Zdejší oblast byla v době ledové pokryta ledovcem a jako osamělý žulový vrch z ní vyčníval vrchol Smolný, což je v inuitštině (eskymácký jazyk, předkové pochází z poloostrova Čukotka) právě nunatak. Tento název se v geologii začal používat v druhé polovině 19. století i v západních jazycích.
Takovéto misky vznikly působením deště a zvláštní vlastností místní žuly, což představuje kulovitou odlučnost.
Celý článek »
