Při fotografování tohoto tvora jsem musel přejít od zkoumání pavouků k sekáčům, pavoukovcům. Nemají snovací žlázy, nevytváří pavučiny, jsou příbuzní se štíry, ne s pavouky.  Živí se rostlinnou i živočišnou potravou, své jídlo pevně drží  čelistech a vysává ji. V Česku je známo přes 30 druhů těchto živočichů. Loví v trávě, na stromech.

Orlová-Lutyně, 20.05. 2020 list stromu                                                                   :-)Bob

   Záhada, to je výstižný název článku. Neboť co jsem vyfotil, to neznám. V červnu loňského roku jsem na listu narazil na tyto záhadné tvory, jak si pochutnávají na mouše. Pátral jsem v paměti i knihách, protože vím, že jsem již na ně již narazil, ale marně.

   Třeba mi někdo z laskavých čtenářů pomůže a já budu moci přeřadit článek z kategorie “Jiní živí” do některé přesnější rubriky.
   Dne 13.2.2009 mohu opravit článek. Při dalším zkoumání jsem došel k názoru, že se jedná o nymfy ploštic z čeledi lovčic (Nabidae), jak popisuji v dalším článku. Biolog Jan Máca je zařadil do čeledi klopuškovitých (Miridae). Děkuji mu a pro nás,  amatéry, je důležité, že se jedná o nymfy ploštic, a já, Bob, tvrdím, že se díváme do jejich talíře. 
  
   Kouty nad Desnou, 20.6.2008 :-) Bob

   Bližší informace o síťokřídlých jsou zde.
   Zlatoočka obecná představuje našeho běžného zástupce síťokřídlých. Má dvě generace za rok, druhá přezimuje. Její larva má protáhlé, ztluštělé tělo pokryté drobnými chloupky, které je často přikryto různým materiálem, mimo jiné i vysátými zbytky mšic. Hlava je zakončena silnými kusadly.  Larvy jsou dravé, živí se hlavně drobným hmyzem a mšicemi.
   Na stejné lokalitě jsem pozoroval i další larvu drobného hmyzu. Trochu se stavbou podobá larvě zlatooček, ale dle mého názoru se spíše jedná o zástupce larvy některé dlouhošíjky (Raphidia sp.). Ty jsou v lese stejně užitečné, žijí především pod kůrou stromů a v hrabance.

Jeseník - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob

   Bližší informace o řádu stejnokřídlých jsou zde.
   Tento křísek patří do řádu stejnokřídlých, do podřádu křísi. Vyskytuje se běžně od května do konce června na okrajích lesů a mýtinách. Má pozorování tomu ovšem nenasvědčuji, poslední dobou vidím jejich značný úbytek (ovšem musel jsem si pořídit nové brýle).
   Dosahuje délky do 9 mm, středem předohrudi (pronota) se táhne dlouhý kýl, který vpředu přechází ve výběžky, jak je dobře patrno na fotografiích. 
   Příbuzná je ještě ostnohřbetka janovcová, která má jeden trn mířící dozadu.
   Potrava křísů je prakticky bez vyjímky ( na rozdíl od ploštic) rostlinná, většinou sají šťávu z lýkové části rostlinného cévního svazku.

Jeseníky - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob

   Bližší informace o síťokřídlém hmyzu jsou zde.
   Na mohelenské hadcové stepi jsem před nedávnem narazil na tohoto pěkného ploskoroha, patřícího mezi vzácnější zástupce síťokřídlého hmyzu. Za pěkného počasí houpavým letem pronásleduje poletující hmyz, při  zatažené obloze usedá na traviny se složenými křídly.  Podobným druhem je ještě ploskoroh žlutý.
   Má dvouletý vývoj a přezimuje vždy ve stadiu larvy. Imago létá za slunečných dnů v červnu a červenci, larva je dravá.
   Mohelenská hadcová step je  se nachází u meandru řeky Jihlavy. Její geologické podloží vytváří hadec (serpentinit), kterému dominují specifické druhy např. rostlin. Za mého pobytu jsem zde našel především hadince, kavyly a zřejmě rozchodníky.
   Ovšem nedílnou součástí a dominantou krajiny je jaderná elektrárna Dukovany.

Mohelenská hadcová step, 23.6.2008 :-) Bob