Bližší informace o pavoukovcích jsou zde.
   Čekání na jaro si krátím prohlížením starých archivů a zastrčených snímků. Občas kradmo nakouknu z okna a pozoruji, jak pomalu odtává sníh.
   Loni v květnu jsem při jedné výpravě pozoroval pavouky a fotil jejich portréty.
   Na horním snímku jsou dobře vidět chelicery lovčíka hajního (Pisaura mirabilis), na spodní fotografii na mě zase zvědavě pokukovala skákavka obecná (Evarcha falcata). Kdo ví, jestli je na stejném místě uvidím i letos.

Jeseníky - Pomezí, 25.5.2008 :-) Bob

   Bližší informace o motýlech jsou zde.
   Tohoto vcelku nenápadného motýlka s délkou kolem 2 cm jsem našel jednou na jaře. Dlouho jsem se potýkal s taxonomií, až náhoda mi pomohla. Od Marka Vojtíška jsem dostal jako dárek jeho kalendář na rok 2009 s perfektními fotografiemi motýlů, na každý měsíc měl novou čeleď. A ejhle - otočil jsem stránky na měsíc březen a nestačil se divit. Tohoto motýlka měl vyfoceného a určeného. A já jsem zajásal, protože Markovi při určování motýlů věřím.
   V mé literatuře o něm není zmínka, ale patří do čeledi zavíječovitých (Pyralidae), kterou určitě každý zná. V České republice bylo zjištěno kolem 250 druhů. Anatomicky se vyznačují předními trojúhelníkovými křídly, zadní jsou širší. Některé druhy se vyvíjí pod vodou.
   No a jak je možné, že je všichni známe? Patří sem klasičtí škůdci našich domácností, jako je například zavíječ moučný a paprikový.

Čachtice, 31.5.2008 :-) Bob

  Všeobecný odkaz na dvoukřídlý hmyz je zde.
   Dlouho jsem si nebyl jist, kam zařadit tuto zvláštní mouchu. Že patří do řádu dvoukřídlých, čeledi mouchovitých (Muscidae), jsem věděl. Ale co dál? Byla při fotografování zvláštní zadečkem a tím, že se moc nebála. Prostě držela.
   Obrátil jsem se s dotazem na RNDr. Jana Mácu z AOPK České Budějovice ( Agentura ochrany přírody a krajiny). A na odpověď jsem čekal je krátce.
   Zřejmě se jedná o eurosibiřský druh mouchy, který je k vidění i u nás. Dosahuje délky 8-10 mm, výskyt této mouchy není vázaný na obydlí, vyfotografoval jsem ji na podhorské louce.
   Do čeledi mouchovitých (Muscidae) patří středně velké až velké mouchy, které jsou většinou tmavě zbarvené. Ale jak je vidět, naše moucha má žlutý zadeček. U nás je asi 300 druhů této čeledi, jejich larvy žijí většinou na zahnívajících odpadech.

    Pěkný snímek je na internetu i od fotografů (entomologů) z Moskvy.
    Dvoukřídlí z čeledi Muscidae jsou velice zajímaví, užiteční i škodliví (bráno z pohledu  člověka).
    Našel jsem mimo jiné tento odkaz na práci doktora Mácy a děkuji mu.

 Jeseníky - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob

   Jsou fotografové, u kterých můžeme najít inspiraci. Tak proč se nepodívat, jak pracují.
   S karvinským fotografem Silvestrem Szabó, fotografem přírody, lidí a jejich hemžení jsem již dlouho v kontaktu. Radil mi při zpracování fotografií, co vyžadují webové stránky a práce s Photoshopem, jak se zbavit přepalů v počítači a já byl na něho zvědavý.
   Protože jsem projížděl kolem Karviné, zastavil jsem se u “Larischovy strouhy”, kde Silvestr zrovna fotografoval.

Celý článek »

  Bližší informace o kobylkách a sarančatech jsou zde.
   Potřeboval jsem najít v archivu staré snímky, které se týkají polyvinylchloridu, čili igelitových tašek, PVC obalů a dalších. Před několika lety jsem sledoval pomocí fotoaparátu osud igelitu, který se zachytil na větvích stromu před naším domem. Fotografoval jsem ho zachyceného a opuštěného (naštěstí) v zimě, v létě, další rok v různé roční období a vše dobře dopadlo. Zmizel. Asi k sousedům. Ale je nesmrtelný a teď se možná prohání na prériích v severní Americe. V hloubi duše mu trochu závidím. Je nezničitelný, vydrží mráz, teplo, veškerou nepřízeň. Jen žár ho změní.
  Při hledání snímků jsem narazil na fotografii kobylky.
  12. října roku 2006 (bylo to ve čvrtek odpoledne) jsem se řítil autem na jednání do Prahy. Míjel jsem masiv Kralického Sněžníku, svítilo slunce a já si udělal krátkou pauzu. Všude byl slyšet hmyz, cvrčci, kobylky, včely a mušky. I vyrazil jsem v obleku, kravatě, naleštěných botách na polní odbočku.
  A v tom jsem ji uviděl. Kobylku na cestě. Nikterak se nebála a zvědavě pozorovala, kdo se k ní blíží. Moje sako i kravata odletěly do příkopu, při fotografování by svršky jen zavazely. Lehl jsem si na břicho a pomalu se plazil. Kobylka byla zvědavá stejně jako já a dlouho se na mě dívala. Možná znala můj příběh o Kámasútře.
  Fotografováno aparátem Olympus SP 500 UZ a makropředsádkou Olympus.

Horní Hedeč, 12.10.2006 :-) Bob