Ploštice dosahuje délky kolem 11 mm, má značně proměnlivé zbarvení. Vyskytuje se na suchých loukách, travnatých porostech a samozřejmě v obilí. Saje především na nezralých obilkách, na rostlinách zanechává bělavé skvrny, u obilek snižuje hmotnost. Přezimuje jako imago, nová generace se vyskytuje v od srpna. Ochrana se může provádět insekticidy, přirozenými nepřáteli jsou ptáci a draví bezobratlí (Intervertebrata).
Osoblaha, 16.6.2007 :-) Bob
Určitě všichni návštěvníci mají Benátky spojené s gondolami. K samotné dopravě na nějaké místo se ovšem nehodí, slouží pouze jako turistická atrakce. Je zajímavé, že několik gondol i s turisty jsem viděl plout nejen v kanálech, ale také ve vodách laguny.
Na rychlou přepravu v Benátkách slouží motorové lodě, takzvaná vaporetta, která nahrazují normální městskou dopravu.
Benátský karneval (Venice Carnival) 2008 I. - Piazza San
O naší výpravě za dobrodružstvím do benátské laguny bych snad mohl psát věčně. Hlavně co se týče památek. A tak jsem si v tomto článku naši cestu zredukoval na tři historické památky, které tvoří určité dějinné milníky.
Prvním z nich je zřejmě nejstarší stavba v benátské oblasti a tou je katedrála Santa Fosca na ostrově Torcello. Současná stavba pochází z roku 1007 n.l., ale část její vnitřní výbavy (např. mramorová kazatelna) je složena z kusů pocházejících ze 7. století. Na horní a spodní fotografii je apsidová mozaika Madony z 13. století, která podle průvodců patří k nejhezčím v Benátkách.
Nejen benátským karnevalem živ je člověk. Tak by mohlo znít naše rozhodnutí jednoho rána v Benátkách. Je nutno vyrazit do laguny za dobrodružstvím. Otestovat lodní dopravu, během ztroskotání kocábky fotit podmořské snímky jako poslední vzpomínku na tuto realitu, podívat se na vzdálenou historii před vznikem Benátské republiky, navštívit mnichy v izolovaných klášterech, foukače skla, šičky krajek, rybáře v rozbouřených vlnách, trůn Attily, zvaného “Bič boží” a další. Stručně shrnuto, podívat se na ostrovy v benátské laguně.
Za 32 eur na osobu jsme si nakoupili turistické jízdenky na dopravu. Platí na dopravní spojení nejen v Benátkách, ale i v laguně s platností tří dnů a libovolným přesedáním. A vyrazili jsme. Na ostrově Lido jsme se opět setkali s automobilovou dopravou, největší radost mi ale udělal nález relativně nového stavebního monumentu - obchodu Billa. S košíkem v ruce jsem doplnil zásoby mého pohonného paliva - čokolád a gumových bonbónů. Takto vybaveni jsme prokutali další ostrov - Murano. Od roku 1291 je centrem výroby skla, v obchodech je nepřeberné množství nejrůznějších výrobků. Od cetek, které zřejmě užívali bílí osadníci na divokém americkém západě ke směnnému obchodu s indiány, až po krásné lustry a zrcadla. Jejich cena byla tak vysoká, že by se mohly používat jako platidlo při změně hlasů a přechodu z jednoho voličského tábora do druhého u prezidentských voleb (samozřejmě nehledejte paralelu se současnými prezidentskými volbami v české kotlině).
Zvláštním ostrovem je Burano. Leží asi 10 kilometrů od Benátek a vesnice na něm vyniká pestrostí fasád, jak je vidět na horní fotografii. Původně měly barvy svůj význam, údajně si dnes každý přizpůsobuje barvy svého domu dle chuti. Hlavním hitem Burana jsou ovšem krajky. Zatímco muži se zabývají hlavně rybářstvím, ženy prodejem, některé i výrobou krajek.
Vzdávám dík za to, že jsme neletěli či nejeli do Benátek na karneval s cestovní kanceláří, nýbrž jako privátní osoby. Při každovečerních toulkách jsem tak měl dostatek času na fotografování nejrůznějších výhledů, zákoutí, mostů, domů, paláců, kostelů, uliček, kaváren, stánků, masek, lidského hemžení a bůhví čeho ještě. Jen má oblíbená makrofotografie přišla zkrátka. Na cesty jsem si bral nový, lehký stativ Manfrotto 785B. Mnozí o něm tvrdí, že se chvěje již pod tíhou vlastní existence, ale mně se osvědčil až do 30s expozice (samozřejmě za bezvětří a na pevném podkladě). Na horním snímku je pohled z mostu Ponte di Rialto na Velký kanál (Canal Grande), který Benátčané nazývají “Canalazzo”.