Rád bych napsal k této vláhomilce bližší informace, ale nic o ní nevím. Snad jen to, že patří do dvoukřídlého hmyzu a můžeme ji nalézt od jara do léta na nejrůznějších stanovištích (potkávám ji především na okrajích lesů).
Mám ji spojenou s Pavlem Krásenským. Budou to dva roky, co jsme spolu seděli a já poslouchal jeho vyprávění o makrofotografii. Samozřejmě jsem mu tiše záviděl kvalitu fotek, omrknul vybavení a trochu i způsob zpracování souborů v počítači. Tehdy jsem byl ještě příznivcem EVF fotoaparátů, protože kdo se má tahat se zrcadlovkou a spoustou další výbavy. A dopadlo to tak, že se prohýbám pod tíhou výbavy, nohy se mi křiví do O a když konečně dorazím na vytoužené místo, tak poslouchám zběsile pádící srdce a s neklidem se dívám na jemný třes prstů. Ale dávám Pavlovi za pravdu - bez zrcadlovky by to nešlo. V roce 2005 jsem vyfotil tuto vláhomilku fotoaparátem Olympus UZ 720 a tady můžete posoudit rozdíl ve fotografiích.
Jeseník - lázně, 30.5.2007 :-) Bob
K ohlédnutí za mým putováním v okolí čachtického hradu mě dovedlo shlédnutí fantasy pohádky “Dračí srdce”. S klidným srdcem ji mohu doporučit, sedněte si v klidu a pohodlí do křesla, zapněte DVD přehrávač, pohádku nechejte znít v angličtině a maximálně si pusťte titulky. Exteriér ihned poznáte po přečtení tohoto článku, ve kterém jsem se zmínil i o životopise Alžběty Báthoryové.
Fotografie jsou z čachtického muzea, na horním snímku je podoba kruté hraběnky, na spodním pak jeden z možných pohledů na mučení dívek.
Celý článek »
Oči pavoukovců, především pavouků, mě vždy svým rozložením fascinovaly. Na horním snímku je pohled na hlavu jednoho ze sekáčů. Nad oky, posazenými do očního hrbolu, je vidět papilární linie, kterou jsem nalezl u všech druhů sekáčů. Její funkce je mi zcela neznámá, ani na internetu jsem nenašel žádnou studii, která by se tímto problémem zabývala, stejně tak není nikde zmínka o funkci očí zástupců řádu sekáči (Opiliones). O to častěji zmiňované jsou funkce a popisy očí řádu pavouci (Araneae).
Celý článek »
Sosák motýla představuje jeho ústní ústrojí. Je složen ze dvou do sebe zapadajících částí, které společně vytváří rourku. Na květu jej motýl natáhne, zasune a nasává nektar. Některé druhy motýlů vůbec nepřijímají potravu, u denních motýlů všeobecně je sosák dlouhý 1.5-2 cm, u nočních je delší.
Osoblaha, 16.6.2007 :-) Bob
Kněžice trávozelená je blízce příbuzná kněžici zelené, odlišení je obtížné. Můžeme použít například délku druhého článku tykadla, které je stejně dlouhé jako třetí.
Tato kněžice žije především v horských oblastech ve stromovém, křovinném i bylinném patru, přezimuje ve stádiu imaga.
Na fotografii je zobrazena dospívající larva.
Rychlebské hory - Borůvková hora, 11.8.2007 :-) Bob
