Vzhůru za dobrodružstvím je naše heslo těchto dní. Se synem jsme si sbalili  věci na hory, do nížin, na vodu, do kostela i na slavnostní večeře, nachystali vybavení na fotografování, pasy a kreditní kartu a odjíždíme. Cestou se na nás bude dívat toto pěkné šidélko. Informace o něm jsou již na blogu například v tomto článku  a tady.
Další pokračování blogu bude až po mém návratu. Vám všem a především dětem o prázdninách přeji krásné dny, občas mírný deštík a hodně  zábavy.

Jeseník, 30.6.2007 :-) Bob

Perleťovec malý patří mezi naše běžné druhy, které nejsou ohroženy. Vyskytuje se na celém území Česka a Slovenska v otevřené krajině, na polích okrajích lesů a místech stepního charakteru od dubna až do září, ojediněle je možné jej nalézt i v říjnu. Má dvě až tři generace do roka, housenka žije převážně na violce rolní. Přezimuje larva i kukla.

Vidnava, 10.6.2007 :-) Bob

O pavučině již máme více informací, například v těchto článcích: Pavučina - informace a Tvorba pavučiny. Dalším důležitým využitím těchto vláken jsou kokony. Můžeme si je představit jako malé domečky pro larvy a nymfy pavouků, ve kterých se vyvíjí. Samičky je nosí s sebou různě upevněné. Na horním snímku je samička lovčíka hajního s kokonem upevněným v chelicerách, na spodním pak snovačka pečující s kokonem připoutaným ke snovacím bradavkám.
Z vajíček, umístěných v kokonu, se zprvu líhnou larvy. Jsou nepohyblivé, mají vyvinuty pouze zárodky očí a živí se ze zásob vaječného žloutku, který je uvnitř zadečku. Žijí uvnitř kokonu a dříve, než jej mohou opustit, se z nich vyvíjí nymfy, u kterých je již vyvinuta většina orgánů. Z pevného obalu, který tvoří stěny kokonů, jim většinou pomáhá matka, která se zdržuje poblíž.
Samička lovčíka hajního (Pisaura mirabilis) si v červnu po páření udělá kokon velikosti kolem 1 cm, který je bílý nebo světle šedě zbarvený. Asi 14 dní jej nosí v chelicerách, pak jej upevní v čepicovité pavučině. Malí pavoučci, kteří svoje první svlékání prodělávají ještě v kokonu, se v další fázi vývoje shromáždí kolem něj a matka je nějakou dobu hlídá. No a nakonec se jako všechny děti po dalším svlékání rozutečou.

Kokon snovačky pečující (Theridion impressum) je upevněn na snovacích bradavkách, matka jej poté hlídá v úkrytu, který připomíná obrácené ptačí hnízdo. Po vylíhnutí malých pavoučků je matka živí vydávenou natrávenou potravou nebo kořistí, do které vpouští vlastní trávící sekret. Po nějakém čase samička umře, mláďata ji spořádají a vrhnou se za dobrodružstvím do světa.

Osoblažsko, Vidnavsko, červen 2007 :-) Bob

Bělásek řepový patří mezi motýly rozšířené prakticky po celém světě. U nás a na Slovensku se vyskytuje od března do října ve dvou až třech pokoleních. Jarní jedinci bývají menší s méně výraznou kresbou. Co se týče zabarvení, bylo popsáno velké množství barevných odchylek.
Samička snáší vajíčka na listy hostitelských rostlin, kterými jsou například zelí, kapusta, pícniny a další. Housenka listy vyžírá od středu, pustí se i do středu hlávky. Po čtvrtém svlékání se zakuklí a motýl se líhne za týden.  Housenky mohou způsobit značné škody, kukly poslední generace přezimují.

Osoblaha, 16.6.2007 :-) Bob

Babočka bodláková patří mezi naše rozšířené druhy. Vyskytuje se kosmopolitně, nebyla nalezena pouze v jižní Americe. Má ráda otevřené krajiny, vyhýbá se hustým lesům. U nás je vícegenerační, vyznačuje se dlouhými tahy. Housenka žije na bodlácích, pcháčích, kopřivovitých rostlinách i jiných. Motýl patří mezi dobré a vytrvalé letce.

Ćachtice - Slovensko, 2.6.2007 :-) Bob