Bob z fotoblogu mě požádal abych v rámci jeho “projektu” představování fotografů napsal pro jeho blog něco málo o své tvorbě. Že prý by rád: “u sebe představil fotografy, jejichž tvorba se mu líbí a ze které se mimo jiné učí.” … což mě celkem potěšilo :-)

Krátce jsem se zamyslel a rozhodl se napsat něco vtipného a zábavného, což posléze narazilo na problém že nejsem vtipný ani zábavný člověk, takže bude muset stačit ten nudný, nesouvislý a stylistických chyb plný text kdesi pod tímto úvodem.

Jak to bylo.

První setkání s fotografováním nastalo někdy v období základní školy, kdy se mi dostal do ruky jeden z prvních poloautomatických fotoaparátů pro širokou veřejnost od firmy Petri Camera … tuším že by to mohl být tento http://www.pbase.com/cameras/petri/es_auto_17 nicméně už je to dost dlouho co jsem ho viděl naposledy… Ostření to mělo ruční, expozici to nastavovalo automaticky a když tomu došly baterky tak se neotevírala závěrka. A člověk tak vyfotil celý film bez toho niž by se exponovalo jediné políčko.

Další, co se mi dostalo do ruky, byl půjčený fotoaparát tentokrát ruské provenience Zenit, myslím že tuto techniku není třeba představovat, ale pro jistotu, jedná se o plně manuální zrcadlovku s výměnnými objektivy, se závitem M42. Ten první (se kterým jsem fotil) měl expozimetr umístěn nad objektivem, později jsem si pořídil vlastní Zenit TTL který již měl měření expozice vnitřní.

Ještě jsem měl tu čest si krátce pohrát z různými zrcadlovkami značky Praktika, ale nikdo to nebyla žádná dlouhodobá záležitost.

Až do nástupu na učiliště (jsem vyučený dřevorubec ;-)) se v podstatě o focení nedalo žádným zásadním způsobem mluvit, ale fascinovalo mě zachycovat svět a to mi zůstalo. Na učilišti jsem se v rámci fotografického kroužku z blízka seznámil s černobílým vyvolávacím procesem, měl jsem možnost experimentovat. Bylo to báječné období, všechny náklady hradilo učiliště a já fotil a vyvolával a fotil a zase vyvolával … bohužel z tohoto období se mi žádné obrázky nedochovaly, všechno zůstalo na učilišti.

Po učilišti přišla střední škola a frekvence focení jeden film za rok, no prostě nic moc. S postupným rozvojem digitální techniky mi bylo čím dál tím víc jasné, že kinofilm nakonec opustím a přejdu na provozně daleko levnější digitální technologii.

Na jaře roku 2004 jsem si pořídil tehdy poměrně horkou novinku Nikon D70, a opět začal fotit vše co se dalo :-) Z počátku jsem produkoval v prvé řadě spoustu nepovedených a neustále opakujících se záběrů (asi jako každý) ze kterých sem potom většinu smazal (v tomto ohledu je digitální fotografie naprosto nedocenitelná) v poslední době již po návratu z fotografické vycházky snímků mažu méně, takže teď už jen rozhodnout, jestli je to tím, že jsem se zlepšil nebo tím, že se změnily moje nároky. Na podzim 2004 jsem si řekl, že si založím stránku, na které budu světu prezentovat svoje výtvory. 6.1.2005 se tak stalo.

Celý článek »

S touto pěknou rostlinou z čeledi bobovitých (Fabaciae) jsme se již na blogu mohli setkat jako s živnou rostlinou pro mnohé housenky motýlů.

Je to víceletá bylina s lichozpeřenými listy, květy jsou bílo-červeno-fialové. Kvete od května do září, je možno ji nalézt na suchých loukách a pasekách, stráních, na okraji polí v celé střední Evropě.

Toxikologie: celá rostlina, ale především květ obsahuje jedovatý glykosid coronillin. Po požití vyvolává křeče a bolesti břicha, průjmy, zvracení. Zvířata na pastvě také požírají pouze nejmladší rostliny, starším se vyhýbají. V terapii je možno kromě klasického výplachu žaludku použít živočisné uhlí.

Tuto květinu je možno nalézt i pod latinským názvem Securigera varia.

Bouzov - Hartínkov, 11.7.2005 :-) Bob

Kopulaci tohoto páru chrostíků jsem pozoroval a zaznamenal v pozdním podzimu na mokřadech. Jde o středně velký druh chrostíka vyskytujícího se na podzim, má charakteristická přední křídla s hustými chloupky. Ono také Trichoptera v překladu znamená “chlupatá křídla”.

Chrostíků u nás žije kolem 300 druhů, patří mezi blízké příbuzné motýlů. Jejich velikost kolísá v rozpětí od několika mm do 60 mm, křídla mívají porostlá chloupky. Zdržují se kolem vod a létají pouze na kratší vzdálenost. Jejich aktivita je více noční než denní, vyvíjí se dokonalou proměnou (vajíčko-larva-kukla-chrostík). Larvy jsou všeobecně známé, stavějí si schránky z různého druhu materiálu (úlomky listí, zrnka písku). Měli bychom také vědět, že larvy jsou indikátory čistější vody.

Mokřad Písečná, 28.10.2006 :-) Bob

Nedalo mi to, abych zase nepublikoval něco pro mladé příznivce airsoftu. Mladík na fotografiích je identický s mladíkem s helmou v předchozím článku o airsoftu, jen o rok starší. A já si povzdechl, jak nám děti rostou.

Na fotografiích můžete vidět mimo jiné americkou útočnou pušku M4A1, která je v současné době ve výzbroji americké armády. Vyobrazená přesná replika je na elektrický akumulátor, kadence ran kolem 700/min, její cena se pohybuje kolem 5500 Kč.

Celý článek »

Na tuto zříceninu mám bezvadné vzpomínky ještě ze studentských let, kdy jsme se v maskáčových bundách, s usárnou nebo teletem na zádech a bez peněz potulovali po Slovensku, jezdili stopem, ve vlacích na černo, a večer jsme si zpívali u malého ohně pod širákem. A tak jsem se s odstupem let na tento hrad podíval znovu. Pěkná zřícenina leží na skalnatém bradle v Súlovských skalách ve výšce 630 m.n.m.

Vyjímečně vás nechám nakouknout do mé ložnice, která je na fotografii níže. To žluté vedle auta je moje postel, která se skládá z malé nafukovací plážové matrace (během 30 minut se sama vypouští a pak spím prakticky na holé zemi), nezbytné celty a spacáku. Stan nemám moc rád, raději spím pod širákem. Tak takhle vypadalo naše tábořiště ráno pod Lietavským hradem :-).

Celý článek »