Obývá bylinné patro a často ji lze nalézt na mrkvovitých rostlinách. Je to druh spíše teplomilný, přezimuje jako imago. Nová generace se objevuje od srpna. Tato kněžice je u nás hojná, dosahuje velikosti 8-11 mm.
Pozorný čtenář blogu se s touto nápadnou plošticí již mohl setkat v článku 
Bobovo vejce.

Jeseníky - Pomezí, 11.7.2005 :-) Bob

Kněžice zelená dosahuje velikosti 12-14 mm, lze ji nalézt ve křovinném i bylinném patře. Přezimuje ve stádiu dospělého hmyzu, nová generace se objevuje v červnu. Tento druh je hojnější v nížinách a pahorkatinách, v horských oblastech žije podobná kněžice trávozelená. Na obrázku je larva, imago má vyvinutější křídla, která přesahují zadní část těla.

Tímto článkem jsme otevřeli nový řád ploštic. Patří sem jedinci 3-30 mm dlouzí, pestře zbarvení ale i splývající s okolím.Obývají téměř celý svět, u nás žije kolem 900 druhů.

Loučná nad Desnou, 2.9.2006 :-) Bob

Tato saranče dosahuje u samiček délky 14-24 mm, sameček je o trochu menší. Základní zbarvení je proměnlivé, od zeleného, nažloutlého až po hnědé. Občas vzniká dojem, jako by šlo o jiné druhy, u sarančat mi to trochu stěžuje taxonomii. Spolehlivým znakem jsou zde tykadla, která se na konci rozšiřují a poslední 1-2 články jsou bílé.

Jedná se o hojně rozšířený druh, který žije na suchých i vlhčích místech od července do října. Živí se trávou, k jejím kořenům samička klade na podzim vajíčka. Na jaře se líhnou nymfy, které dospívají v červenci.

Víte, že sarančata a kobylky všeobecně jsou občasným zdrojem potravy i pro lidi? Jejich tělo obsahuje 17% tuku, 62% proteinů a velké množství minerálů včetně stopových prvků. Odpor k nim je v Evropě dán spíše kulturním prostředím a zvyklostmi, ve střední Africe je situace docela jiná.

Budišov nad Budišovkou, 9.9.2006 :-) Bob

Tohoto velice pěkného broučka jsem nafotil jednoho červnového podvečera na okraji vodárenské nádrže. Patří k nosatcům (Curculionidae) a s délkou přes 1 cm je nepřehlédnutelný.

Moravolenská nádrž, Jeseníky, 22.6.2006 :-) Bob

Patří mezi naše běžnější druhy. Je rozšířený po celé Evropě od nížin po horské oblasti, dosahuje délky kolem 20 mm, nepočítaje v to tykadla. Mnou pozorovaní jedinci se vyskytovali začátkem léta u vodních ploch.

Do odkazů jsem přidal Stanislava Krejčíka a jeho entomologické stránky. Zároveň chci poděkovat za jeho určení kryptohlava v původním článku “Slunéčko a jeho larva”, který je přepracován.

Mokřad Písečná - Jeseníky, 9.6.2006