Tohoto stařičkého polétavce jsem našel na podzim na Pouzdřanské stepi. Ač značně omšelý, poletoval z květu na květ jako mladík, k pózování před fotoaparátem jsem jej musel dlouho přemlouvat.

Jedná se o samečka modráska jetelového, jehož křídla bývají blankytně modrá s tmavými skvrnami na spodním okraji zadních křídel. U nás je poměrně hojný, vyskytuje se v celé Evropě až do výšky 2000 m.n.m. Samička je hnědavě zbarvená, ve starší literatuře je občas uváděn latinský název Lysandra bellargus. Vyskytuje se od poloviny dubna do října ve dvou generacích. Housenka je tmavě zelená s dvěma řadami žlutých skvrn, lze ji nalézt například na štírovníku růžkatém, čičorce pestré a dalších příbuzných rostlinách, přezimuje.

Za pomoc při určení děkuji Jiřímu Benešovi z Entomologického ústavu AVČR, České Budějovice.

Pouzdřanská step, 30.9.2006 :-) Bob

Na fotografiích je zachycena samička tohoto neposedného motýlka poletujícího na Pouzdřanské stepi. Podobá se modrásku černolemému nebo obecnému, je trochu větší. Housenka žije na čičorce. V literatuře je někde uveden pod starším názvem Lycaeides argyrognomon.

Za druhové určení děkuji Jiřímu Benešovi z Entomologického ústavu AVČR, České Budějovice.

Pouzdřanská step u Pálavy, 30.9.2006 :-) Bob

Při mých toulkách potkávám nejrůznější malé tvorečky, mnohdy nevím ani jejich jméno. Tak jsem se na podzim potuloval pod Kralickým Sněžníkem a narazil na toto krásné saranče. Nebylo plaché, zvědavě pozorovalo dění kolem a pěkně mi zapózovalo před fotoaparátem.

Věc měla háček: prohlédl jsem si atlasy na internetu, zahleděl se do nebe, otázal se mého přítele Toma (viz příběh Saranče a Kámasútra), ale jméno této krásky mi zůstávalo zahaleno tajemstvím. Až po zveřejnění na webu Biolib bylo určeno.

Saranče Chrysochraon dispar nemá české jméno. Vyskytuje se v celé Evropě ve čtyřech poddruzích, u nás je lokálně hojné. Je možno jej nalézt na podmáčených, vlhkých loukách, ale i na sušších stanovištích. Dorůstá délky přes dva centimetry. Na fotografii je jedna ze vzácnějších červených variant.

Někde pod Kralickým Sněžníkem, 12.10.2006 :-) Bob

Tento bělásek mi ale dal. Ne snad při fotografování na Pouzdřanské stepi, ale byl to nemluva, nic o sobě neprozradil. Při pozdějším zkoumání skvrn a fleků a křídlech, tykadel, tělíčka jsem měl před očima bílo a všichni bělásci mi splynuli v jednu hromadu. Tak jsem požádal o pomoc Marka Vojtíška (Kolas), problém byl ruky mávnutím vyřešen a já mu chci poděkovat.

Bělásek rezedový má rozpětí křídel 3,5-4,5 cm, vystupuje až do výše 2000 m.n.m. U nás má tři generace, na fotografii je zástupce třetí, kterou lze nalézt od září do října v našich teplejších oblastech. Housenka žije na brukvovitých rostlinách, je šedohnědá se čtyřmi žlutými podélnými pruhy. Po zakuklení visí přivázaná za opasek hlavou dolů.

Pouzdřanská step u Pálavy, 30.9.2006 :-) Bob

Ruiny tohoto hradu se nachází asi 16 km od Opavy u městečka Vítkov. Autem lze dojet až těsně k nim, pro lepší pocit z posílení těla a ducha je dobré nechat dopravní prostředek v podhradí a krátkou cestu do kopce vyjít pěšky :-). Na prvním snímku se díváme z vnitřního nádvoří na současný vchod do hradu.

Podle mého názoru hrad patřil k největším na severní Moravě, svědčí pro to jeho rozsáhlý půdorys. Byl založen v první polovině 13. století Vítkem z Kravař ( pozdějším zkomolením jeho jména vznikl současný název), sloužil k ochraně části opavského panství. Relativně často střídal své majitele, v roce 1648 byl zčásti vyhozen do povětří. Po roce 1776 již byl ponechán svému osudu, i když dočasně zde bydleli poustevníci.

Celý článek »