Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Křižák rákosní (Larinioides folium, cornutus, Schrank 1803)

Křižák rákosní, Olympus SP-500, čas 1/320 s, clona 7.10, ISO 200, ohn. vzdálenost 63.00, makropředsádka Olympus

Křižák rákosní patří mezi naše hojné druhy, vystupuje až do výše 1000 m.n.m. Staví si kolové sítě s 15-20 paprsky, přes den se zdržuje v kokonovitém, napůl otevřeném úkrytu vedle sítě (nahoře). Pohlavní aktivitu projevuje na jaře i na podzim, samec žije delší dobu se samičkou. Jeho stanovištěm jsou vlhká, otevřená místa u vody. Na fotografiích nahoře je samička, dole sameček.

Křižák rákosní, Olympus SP-500, čas 1/1000 s. clona 5.00, ISO 200, ohn. vzdálenost 51.00, makropředsádka Olympus

Za potvrzení taxonomie děkuji Stanislavu Korenkovi, Slovensko.

Zlaté jezero u Zlatých Hor, Jeseníky, 8.5.2006 :-) Bob

Saranče a Kámasútra

“Ahoj, Bobe,” uslyšel jsem nedávno na louce za sebou známý sykavý hlas. Otočil jsem se a koho to nevidím. Mé staré známé saranče, se kterým se někdy dívám na západy slunce. Nazývejme jej třeba Tom.

Olympus SP-500, čas 1/60 s, clona 4.50, ISO 100, ohn. vzdálenost 63.00, makropředsádka Olympus

“Jak se máš, můj příteli,” zeptal jsem se sarančete podobnou sykavou řečí, kterou mne naučili. “Ale to víš,” uslyšel jsem odpověď. “Snažíme se, jak to jde. Právě učím své syny, která tráva je jedlá. Dovol, abych ti je představil. A vy, mládeži, se tak netlačte, vždyť přepadnete přes okraj listu. Strejda Bob se u nás určitě chvíli zdrží.”

Olympus SP-500, čas 1/100 s, clona 4.50, ISO 100, ohn. vzdálenost 9.90, makropředsádka Olympus

“Dobrý den, děcka,” pozdravil jsem drobotinu. “Dobrý den strýčku Bobe. Hodně jsme o tobě slyšeli, budeš si s námi hrát?” odpověděli ti dva. “To víte, že jo, jenom si chvíli pohovořím s tátou.”

Tak jsme si oba dva sedli, on saranče, já člověk, a povídali si o zašlých časech i novotách. “Ty, Bobe,” zvolal najednou Tom. “Na něco jsem zapomněl. Mám bratrance se ženou a představ si. Před časem procházeli loukou lidé, chvíli se tady zdrželi a po jejich odchodu ti dva našli knihu, jmenovala se tuším Kámasútra. Pojď se na ně podívat, co dělají.” Tak jsme šli na okraj louky do husté trávy a já jsem již zdálky slyšel výkřiky a chichotání.

Celý článek »

Vážka rudá (Sympetrum sanguineum O.F.Müller 1764)

Vážka rudá, Olympus SP-500, čas 1/200 s, clona 6.30, ISO 200, ohn. vzdálenost 31.30, makropředsádka Olympus

Na fotografii je zobrazen sameček vážky rudé s délkou těla 35-40 mm a rozpětím křídel 50-60 mm s oranžovou skvrnou na kořeni. Vyskytuje se všude kolem stojatých a pomalu tekoucích vod, maximum výskytu je na podzim, kdy samička klade vajíčka do půdy, kde přezimují.

Celý článek »

Rekonstrukce galerie

Na fotoblogu htpp://fotoblog.in/galerie  má galerie trochu jiný význam než na jiných blozích. Po kliknutí získáte náhledy jednotlivých fotografií, přičemž na pravé straně je stručná chrakteristika jednotlivých galerií vhodná například k psání referátů. Po kliknutí na náhled získáte celou fotografii, na jejímž spodní okraji je odkaz, kterým se můžete dostat přímo na článek. Přivítal bych jakékoliv konstruktivní připomínky k tvorbě těchto galerií.
11.11.2007 :-) Bob

Hrad Dívčí Kámen u Českého Krumlova

Hrad Dívčí Kámen, Olympus SP-500, čas 1/1000s, clona 3.10, ISO 200, ohn. vzdálenost 8.60, polarizační filtr Hama

Zřícenina hradu leží v blízkosti vesničky Třísov (keltské oppidum) na soutoku Vltavy a Kremežského potoka. Osídlení této lokality je známo již z přelomu starší a střední doby bronzové (1500 let př.n.l.), kdy zde stálo hradiště vytvářející strategický bod na komunikaci podél Vltavy.

Hrad Dívčí Kámen, Olympus SP-500, čas 1/80 s, clona 6.30, ISO 200, ohn. vzdálenost 6.30mm, polarizační filtr Hama

První písemná zmínka o hradu je z roku 1349. Tehdy dal král Karel IV. povolení k jeho stavbě rodu Rožmberků pod názvem Maidštejn či Menštejn. Trvale do našich dějin se zapsal v roce 1394, kdy zde byl vězněn král Václav IV. na své cestě do Rakouska.

Hrad Dívčí Kámen, Olympus SP-500, čas 1/800 s, clona 4.00, ISO 200, ohn. vzdálenost 6.30, polarizační filtr Hama

V roce 1506 byl hrad opuštěn, roku 1541 jsou z něj již zříceniny. Svou délkou 210 metrů a šířkou 45 metrů patří k největším zříceninám v Čechách.

Původní podoba hradu Dívčí Kámen, Olympus SP-500, čas 1/320 s, clona 4.50, ISO 200, ohn. vzdálenost 9.00

Na hradě je ovšem živo i dnes, jak uvidíte pod perexem.

Celý článek »

« Starší články   Novější články »