Patří mezi keře, dosahuje  výšky 30-150 cm. Kvete od února do dubna, během teplých zim můžeme najít květy i dříve. Jsou uspořádané po stranách zdřevnatělých větviček v počtu dvou až čtyř,  listy se objevují až ve fázi rozkvetlých květů. Od června jsou na keřích červené, jedovaté bobule velikosti hrachu. Vyskytuje se roztroušeně na území naší i Slovenské republiky, především na okrajích cest a minerálně bohatých půdách. Často se pěstuje jako okrasný keř. 
   Toxikologie: jedovaté jsou všechny části rostliny, ale především bobule. Obsahují mimo jiné glykosid dafnin a terpenoidní sloučeninu mezerein. Po kontaktu dochází lokálně k zčervenání kůže s tvorbou puchýřů, po požití se vytváří otoky sliznic, následuje nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, průjem a křeče.  Závažným projevem je selhání ledvin .
   V první pomoci je dobré podat živočišné uhlí, zamezit dalšímu kontaktu s rostlinou a vyhledat odbornou pomoc.
   Zajímavosti: rostlina je indikátorem  bukových porostů a to i tam, kde jsou již nahrazeny jinými monokulturami. Dříve se používala v léčbě tuberkulozy, kůra sloužila jako součást léků proti bolestem, zánětům.  V časopisu Science v  únoru 1975 jsou uvedeny možné protinádorové účinky mezereinu.

Jablunkov, 14.3.2008 :-) Bob