Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Neratov
Koncem sněhové sezony jsem se vrátil z Beskyd a rozhodl se ještě zdolat Velkou Deštnou, nejvyšší vrchol Orlických hor s nadmořskou výškou 1115 m.n.m. Běžky jsem ráno hodil do auta, vzal mapu Orlických hor a vyrazil. Jako obvykle, vše dopadlo úplně jinak. Ve vesnici Mladkov (samozřejmě po sněhu ani památky) jsem odbočil na úzkou asfaltku vedoucí přes Orlické Záhoří k chatě Šerlich. A cesta tedy stojí za to a všem ji můžu doporučit. Projel jsem Zemskou bránou, míjel krásné staré usedlosti a najednou se přede mnou objevil kostel, který vidíte na fotografii.
Kromě své polohy mě fascinoval skleněnou střechou. Doufám, že je vidět na horním snímku. Nevím, jestli je to jen dočasný stav nebo bude hřeben střechy skleněný pořád, ale nikde jsem to ještě neviděl.
Kostel v současné podobě byl postaven v letech 1723-1733, jeho podrobnou historii se můžete dočíst na internetu. 10. května roku 1945 byl zapálen střelou z pancéřové pěsti a vyhořel. Postupně chátral a roku 1973 vydán demoliční příkaz.
Naštěstí nebyl uskutečněn a v současné době probíhá jeho rekonstrukce.
Vážení čtenáři, pokud někdy nebudete mít co dělat, vyražte na silnici číslo 311. Vede z Mladkova u přehrady Pastviny podél Orlických hor po levé straně a polských hranic po pravé. Cestou narazíte na Zemskou bránu, Neratov, Orlické Záhoří, dojedete pod Masarykovu chatu na Šerlichu a vše může zakončit zdoláním nejvyššího kopce Orlických hor. Jestli na cestě strávíte den nebo týden, záleží jen na vás.
Neratov, 23.2.2008 :-) Bob
Poslední dobou se v těchto místech vyskytuji docela často i když tam zrovna nebydlím (jsem od Pardubic), Orlické hory jsou vážně nádherné a pokaždé trochu jiné.
Máš pravdu, Zdeňku. Podíval jsem se i na Tvoje fotografie z Orlických hor, jsou pěkné. :-) Bob
Díky moc za tento příspěvek. Na Pastvinské přehradě jsem trávila každé prázdniny a Zemská brána byla naše oblíbené výletní místo. Před rokem jsme dokonce v Orlickém Záhoří trávili dovolenou s dvěma malými špunty a můžu říci, že i s golfkami jsme si to tam náramě užili. Je tam minimální provoz, dobré cesty a jste vlastně až na hřebeni. A hlavně ceny jsou tam přijatelné. Kostel s nadšením sledujeme a držíme palce při jeho opravách. Jinak Orlické hory jsou domovem Rampušáka, tedy hlavně v zimě. Přes léto v nich panuje jeho dcera Kačenka. A pokud by jste se vydali po cestě ze Zemské brány (mimochodem nachází se vlastně na hranici s Polskem) zpět do vnitrozemí podél řeky Orlice, narazíte nejprve na Pašeráckou lávku a o kus dále i na Ledříčkovu skálu (Ledříček byl něco jako místní Jánošík). Cesta je však jen pro pěší, ale nádherná. Plná přírody a hlavně divoké Orlice. Hned za Zemskou bránou můžete v řece spatřit několik mlýnských kamenů (tj. že se v nich točí spirálovitě voda).
Bobe, moc se omlouvám, za tak dlouhý komentář. Jak vidno, tahle místa jsou pro mne srdeční záležitostí. Takže ještě jednou moc a moc díky.:-)) Podleska
Napsala jsi nám moc bezvadné povídání, Podlesko. Dík. :-) Bob
Fotky sice “prostě sdělovací”, ale první dvě docela zrádný:
úvodní na první letmej pohled budí dojem dvou stejných půlek zrcadlově slepených:-), pohled z boku ukáže, jak byl první dojem z krásné nové fasády klamavej:-).
Skleněná střecha na mě působí trochu rozpačitě, taky by mě zajímalo, jestli je to záměr nebo dočasnej stav, ale na druhou stranu, pěkně interiér prosvětluje, aspoń se líp fotilo:-)
No víš, ono rekonstruovat tak velký kostel přece jenom stojí dost času a peněz, a tek snad pochopíš, že se to všechno nedá udělat najednou :-).
Skleněný průhled chtěli nechat, aby neskončila tradice mší pod širím nebem, kdo to někdy zažil, tak mi dá za pravdu, že je to opravdu nádhera. Je pravda, že to vypadá trochu zvláštně, ale věř mi, dá se zvyknout.
Připojuji několik informací ohledně uvedené střechy. Text pochází ze stránek obce Neratov:
… Projektanti původně chtěli kvůli prosvětlení interiéru kostela překrýt stavbu skleněnou střechou a zachovat tak ráz bohoslužeb pod širým nebem. S tím však památkáři nesouhlasili. „Skleněnou plochou střechou by zmizela identita stavby, která má svůj daný tvar, a také by se narušil krajinotvorný prvek, který stavba vytváří,“ řekl Rais.
I když kostel nakonec přikryje klasická sedlová střecha, krov, který ji nese, je svým způsobem ojedinělý. Autor konstrukce krovu Petr Růžička totiž využil dávné metody středověkých stavitelů. „Klenbu jsme obnovili metodou vycházející z modulových kružnic,“ uvedl Růžička. Dřevěný krov je navíc podepřen ocelovými strunami, které mají zabránit, aby tlak krytiny a sněhu v zimě nenarušil nosné zdivo. …
Piękny macie kościół. Msze w nocy przy gwiaździstym niebie muszą być klimatyczne.