Následující informace jsou převzaty z knihy Jana Buchara a Antonína Kůrky Naši pavouci: snovací žlázy, které vytváří pavučinu,  se nachází u většího počtu živočichů (například také u některých druhů měkýšů). Jako pavučina je zpravidla označováno jak jednotlivé pavoučí vlákno, tak i jakýkoliv výtvor, který z něho pavouci utkali. Vákna pavouků jsou produkována větším množstvím různých typů žláz. Všechny jsou umístěny v nejspodnější části zadečku. Hlavní složkou pavučiny je fibroin, složený hlavně z aminokyselin. Primární a hlavní funkcí vlákna pavučiny je jištění během přemisťování, ovšem kruhová síť slouží k lapání kořisti. Zcela mimořádnou hodnotu měl v tomto případě pokus provedený 28.7.1973, kdy na americké kosmické lodi Apollo vzlétli kromě kosmonautů i dva křižáci (Araneus diadematus). Přestože pavouci na rozdíl od kosmonautů neprodělali žádný výcvik, chovali se v beztížném prostoru velice přizpůsobivě. Oba upředli síť, která se příliš nelišila od té, kterou vytvářeli před startem. Oba pavouci zahynuli nakonec hladem, protože jim byly do sítě vhazovány kousky hovězího filé a ne živé mouchy, na které jsou po milióny let přizpůsobeni. (Kullman a Stern,1975)

Orlová-Lutyně, 16.7.2020                                                                   :-) Bob