Pokračování předchozího dílu.

Ano, drazí přátelé. Nebylo to žádné mladé děvče, ani vysvlečené, ani oblečené (Werichova královna koloběžka), které by mi pomohlo s nošením fotoaparátu, ale nehybná samička kachny divoké (Anas platyrhynchos L. 1758). Kupodivu jsem ji vůbec nevadil, spíše ji zajímalo, kdože se to ráchá v jejím rybníce, dělá hluk a obtěžuje spolubydlící.

Kachna divoká je v našich podmínkách prakticky všudypřítomný vodní pták. Samice má hnědé peří s temně modrou, bíle olemovanou částí křídla, sameček je výrazně pestrobarevný. Hlavní potravu představuje hmyz, larvy, měkkýši a rostliny. V době hnízdění se vytváří dočasné páry. Naše republika tvoří hranici území, odkud se kachna stěhuje na jih, lze ji tedy spatřit celoročně.

Jednoho srpnového odpoledne jsem vyrazil k několika menším rybníkům v okolí bydliště. Vzhledem k tomu, že mým cílem byly vážky a šidélka, patřičně jsem se vybavil vysokou obuví, trpělivostí, nezbytnými cigaretami a určovacím klíčem. Při pobřežní prohlídce jsem se ovšem takřka kompletně ponořil do vody, pouze fotografický aparát a příslušenství zůstalo suché na břehu. I to ale patří k životu fotografa těchto tvorů.

O způsobu fotografování vážek, šídel a motýlic vyšla řada článků, především na serveru “Fotografovani.cz”, schválně z něj nebudu citovat, uvedu vlastní zkušenosti. S řádem vážek (Odonata), kam patří např. šídla, šidélka, motýlice) se můžeme setkat na vrcholu léta i na podzim a to nejen u vody, ale i na lesních mýtinách, cestách. Dle mého názoru je nejideálnější čas pozdní odpoledne nebo časný večer. Poměrně obtížné je u některých druhů taxonomické zařazení. Při fotografování této vážky jsem použil obvyklou metodu mumlání modlitby, která byla vyslyšena. Zároveň je dobré odhadnout, zda použít předsádkové čočky close-up nebo ne. Na fotografii je samička vážky rudé, relativně častého druhu stojatých vod.

Po celou dobu fotografování jsem měl ale pocit, že mne někdo pozoruje. Mrknutí oka na bok mi nebylo k ničemu, nezpozoroval jsem živáčka kromě několika koupajících se lidí. Pocit sílil, můj zátylek někdo probodával pohledem a zvědavost z něj přímo vyzařovala. Otočil jsem se a v tom ji spatřil.

Pokračování příště.

Za oknem opět chumelí, kamióny jsou na svých horských sjezdech vzpříčeny, provoz zablokován a já vzpomínám na léto a fotografování u Jičína v oblasti Hruboskalska. Docela pěkné pískovce, všem doporučuji návštěvu.

Zde je jeden z výhledů při cestě od zámku Hrubá skála, všude se nachází horolezecké terény. Ovšem každá má výprava je zároveň i entomologickou seancí.

Na fotografii je poměrně vzácná kobylka smrková (Barbitistes constrictus, Br.vonWattenwyl,1878). Je dlouhá až 30 mm, nymfy žijí na zemi, dospělci v korunách smrků, které mohou ožírat, Základní zbarvení je zelené, ovšem jsou známy i tmavší formy, jako třeba na fotografii. Všežravá.

Na posledních snímcích jsou opět skalní útvary a pohled z hradu Trosky.

Hruboskalsko, Český ráj, :-) Bob

Na určitou dobu jsem se rozhodl, že toto bude poslední pavouk, se kterým Vás seznámím. Zdá se, že pavouci, ač neobyčejní tvorové, nejsou až tak v kurzu na tomto blogu.. Ale do léta z Vás udělám profesionální znalce těchto tvorečků. Křižák obecný je rozšířen prakticky po celém území republiky, objevuje se začátkem podzimu. Samička je větší než samec, místy lze najít i tmavé varianty v závislosti na okolním prostředí Po kopulaci, která je velice zajímavá při pozorování (sameček ji většinou nepřežije), naklade samička několik set vajíček do kokonu a před příchodem zimy sama zmírá. Tolik snad z biologie. Samozřejmě loví do sítí, kdy sedí buď přesně uprostřed nebo na okraji ve speciálním úkrytu.

Na tomto obrázku je sameček s výraznými chelicerami.

Tmavá forma křižáka obecného.

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi, Scopoli 1772), si plete síť nízko zavěšenou nad bylinami. Do roku 1991 je jeho výskyt udávaný pouze z jižní Moravy, nyní někde hojný. Síť se vyznačuje svislým pruhem pavučiny, místy zakřiveným, tzv. stabilimentem.. Dříve se soudilo, že má funkci stabilizátoru, posléze se objevil názor, že upozorňuje nízko letící ptactvo, aby se síti vyhnulo. Připouští se ale i možnost, že tvarem závisí na vyrovnání nestejného napětí sítě. Podobný druh stabilimenta má u nás pouze drobnější druh křižák vířivý. Na fotografii je samice s velikostí 15-20 mm, samec je přibližně třetinový.
   Novější článek a fotografie tohoto křižáka jsou zde.