Snímek jsem nafotil cestou na hrad Edelštejn. V počítači jsem s úpravou nebyl pořád spokojený, nakonec jsem podzim vyjádřil kombinací barevného a černobílého snímku. Mnohem víc než sedění u počítače a úpravy fotografií mne ale bavilo brodění se v potoce a výstup na hrad, o kterém se zmíním později.
Zámecký potok u Zlatých Hor, 12.11.2006 :-) Bob
Dovolím si navázat na poslední “sněžnicový” článek z března tohoto roku, kdy jsem tyto sněžnice testoval na planinách kolem Rejvízu, ale popis vlastního testu jsem odložil.
Sněžnice TSL Discovery 810 mají následující specifikaci: hmotnost 2 x 915 gramů, délka 81 cm, šířka 24 cm, nosnost 80-130 kg, současná cena v internetovém obchodě Net-Sport, kde se občas zásobuji, činí 3075 Kč. Na horní fotografii jsou hole Fizan cobra vytaženy do délky 125 cm.
Tohoto stařičkého polétavce jsem našel na podzim na Pouzdřanské stepi. Ač značně omšelý, poletoval z květu na květ jako mladík, k pózování před fotoaparátem jsem jej musel dlouho přemlouvat.
Jedná se o samečka modráska jetelového, jehož křídla bývají blankytně modrá s tmavými skvrnami na spodním okraji zadních křídel. U nás je poměrně hojný, vyskytuje se v celé Evropě až do výšky 2000 m.n.m. Samička je hnědavě zbarvená, ve starší literatuře je občas uváděn latinský název Lysandra bellargus. Vyskytuje se od poloviny dubna do října ve dvou generacích. Housenka je tmavě zelená s dvěma řadami žlutých skvrn, lze ji nalézt například na štírovníku růžkatém, čičorce pestré a dalších příbuzných rostlinách, přezimuje.
Za pomoc při určení děkuji Jiřímu Benešovi z Entomologického ústavu AVČR, České Budějovice.
Pouzdřanská step, 30.9.2006 :-) Bob
Na fotografiích je zachycena samička tohoto neposedného motýlka poletujícího na Pouzdřanské stepi. Podobá se modrásku černolemému nebo obecnému, je trochu větší. Housenka žije na čičorce. V literatuře je někde uveden pod starším názvem Lycaeides argyrognomon.
Za druhové určení děkuji Jiřímu Benešovi z Entomologického ústavu AVČR, České Budějovice.
Pouzdřanská step u Pálavy, 30.9.2006 :-) Bob
Při mých toulkách potkávám nejrůznější malé tvorečky, mnohdy nevím ani jejich jméno. Tak jsem se na podzim potuloval pod Kralickým Sněžníkem a narazil na toto krásné saranče. Nebylo plaché, zvědavě pozorovalo dění kolem a pěkně mi zapózovalo před fotoaparátem.
Věc měla háček: prohlédl jsem si atlasy na internetu, zahleděl se do nebe, otázal se mého přítele Toma (viz příběh Saranče a Kámasútra), ale jméno této krásky mi zůstávalo zahaleno tajemstvím. Až po zveřejnění na webu Biolib bylo určeno.
Saranče Chrysochraon dispar nemá české jméno. Vyskytuje se v celé Evropě ve čtyřech poddruzích, u nás je lokálně hojné. Je možno jej nalézt na podmáčených, vlhkých loukách, ale i na sušších stanovištích. Dorůstá délky přes dva centimetry. Na fotografii je jedna ze vzácnějších červených variant.
Někde pod Kralickým Sněžníkem, 12.10.2006 :-) Bob