V září jsem na čas odložil makrofotografickou výbavu, do baťohu uložil pouze nezbytný fotoaparát, základní objektiv s nasazeným polarizačním filtrem a vyrazil za sluncem. Po krátkém váhání padlo rozhodnutí přemístit se na řecký ostrov Skiathos. Bláhově jsem se domníval, že budu ležet na pláži v ostrém slunci, občas líně skočím do moře, potopím se mezi ryby, kameny a mořské řasy, pak na břehu oschnu, budu se dívat na pěkná stvoření opačného pohlaví nahoře bez, pojídat gyros a podobné řecké vymoženosti a vůbec. Místo toho jsem chvílemi mrznul, klopýtal mezi dešťovými kapkami, pozoroval borovice ohnuté ve větru a řídil pronajatý vůz.
   Na první fotografii je kocábka, která mě dovezla na pláž Lalaria, přístupnou pouze z moře.

   Během ranního letu mě fascinovalo křídlo Boeingu 737. Chvělo se v příšerné rychlosti našeho letu a já přemýšlel, kdy oznámím kapitánovi letadla, že nám upadlo.

   Jak popíši dál, Skiathos je ostrůvek malý, českým národem zatím málo objevený, hlavní silnice je dlouhá pouhých 17 km a nad zříceninou starého města Kastro pěkně vlaje vlajka. A o tom všem až příště.

Související články:
Skiathos - plavba kolem pobřeží
Skiathos - pláže I.
Skiathos - pláže II.
Skiathos - hlavní město a Kastro
Skiathos - makrofotografie
Skiathos - pravoslaví
Skiathos - protagonisté výpadu na ostrov a fotografická výbava

Ostrov Skiathos - Řecko, září 2008 :-) Bob

   Bližší všeobecné informace o motýlech jsou zde.
   Okáč bojínkový patří zatím mezi naše běžné druhy. Vyskytuje se na území celé republiky až do nadmořské výšky kolem 1800 m, v rozpětí měří 5 cm. Má černobílou šachovnicovou kresbu, rub křídel je u samečka šedý a bílý, u samičky žlutý a bílý (viz kopulace páru).
   Vyskytuje se v jedné generaci od konce května do začátku září především na okrajích lesů a travnatých neobdělaných plochách. Housenka je světle hnědá nebo až do zelena s tmavými hřbětními a bočními pruhy, žije na různých druzích trav. Přezimuje, v dalším roce se kuklí na zemi, obvykle v trsu trávy.
   Další fotografie tohoto motýla jsou zde.

NPP Váté písky, 21.6.2008 :-) Bob

   Na nějaký čas odjíždím pryč a tak vám, čtenáři tohoto blogu, posílám  pozdrav z mých dřívějších toulek.

Někde a někdy, :-) Bob

      Stehenáči (Oedemeridae) jsou brouci podobní tesaříkovitým, ale nejsou s nimi příbuzní. Můžeme je nalézt na květech od od června do srpna především na sušších a teplejších mistech. Některé druhy jsou hojné (u nás jich žije 20), samci mívají ztluštělá stehna.
    Oedemera flavipes se vyskytuje především na květech, dosahuje délky až 9 mm. Tělo, nohy a tykadla jsou jednobarevné, přední nohy jsou někdy žluté, zadní u samců značně ztluštělé.

NPP Váté písky, 21.6.2008 :-) Bob

   Bližší informace o síťokřídlých jsou zde.
   Zlatoočka obecná představuje našeho běžného zástupce síťokřídlých. Má dvě generace za rok, druhá přezimuje. Její larva má protáhlé, ztluštělé tělo pokryté drobnými chloupky, které je často přikryto různým materiálem, mimo jiné i vysátými zbytky mšic. Hlava je zakončena silnými kusadly.  Larvy jsou dravé, živí se hlavně drobným hmyzem a mšicemi.
   Na stejné lokalitě jsem pozoroval i další larvu drobného hmyzu. Trochu se stavbou podobá larvě zlatooček, ale dle mého názoru se spíše jedná o zástupce larvy některé dlouhošíjky (Raphidia sp.). Ty jsou v lese stejně užitečné, žijí především pod kůrou stromů a v hrabance.

Jeseník - Pomezí, 17.6.2008 :-) Bob