Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Lázně Jeseník a fotografování krajiny

Jeseníky - lázně

   Při sestupu ze Sokolího vrchu do Jeseníku mě nad lázněmi zaujal tento pohled na hlavní lázeňskou budovu a měsíc na obloze. Bleskurychle jsem vyměnil makroobjektiv za normální zoom a scenérii vyfotil. Sice jen z ruky, protože většinou s sebou stativ nenosím, ale stabilizátor mně umožnil použít delší čas.
   Kamarádka na to šla (jako vždy) jinak. Pomalu si rozbalila stativ, nasadila fotoaparát, drátěnou spoušť a začala hledat nejlepší kompozici.

fotografování krajiny

   Jak vidíte, má kolem sebe značný nepořádek, všelijak kroutí pusou a hrbí se.
   Na fotografii je vlastně taková základní výbava krajináře:
   1. stativ - na fotografii je lehký a šikovný stativ Manfrotto 785B. Hodí se ale pouze pro kompakty, jeho nosnost je s bídou do 1 kg.
   2. fotoaparát - samozřejmě ideální je zrcadlovka, dá se ale fotit i s kompaktem. Tady to je Panasonic DMC-FZ50.
   3. polarizační filtr - kdo s ním dělá, nedá na něj dopustit. Na fotoaparátu je našroubovaný cirkulární polarizační filtr Hama.
   4. drátěná spoušť - ke jmenovanému fotoaparátu se dodává dálková spoušť DMW-RSL1E, na fotografiích visí z fotoaparátu dolů. Můžeme ji nahradit i použitím samospouště, u zrcadlovek se s výhodou využívá předsklopení zrcátka pro omezení chvění fotoaparátu.
   No a potom se již hledají nejlepší kompozice, člověk se přitom všelijak kroutí, šklebí, vyplazuje jazyk a doufá, že výsledný efekt bude úměrný námaze.
   Kdysi jsem přečetl knihu Guy Edwardese “Naučte se fotografovat dobře krajiny - 100 rad a tipů” a tak jsem z povzdálí udílel dobře míněné rady :-) .

fotografování krajiny

Jeseníky - lázně, 11.10.2008 :-) Bob  

Páteříček černavý (Cantharis nigricans)

Cantharis nigricans (páteříček sněhový)

   Všeobecné informace o broucích jsou zde.
   Páteříčkovití jsou draví brouci, které můžeme najít na jaře a v létě na okrajích lesů a na loukách. U nás žije kolem 50-ti druhů.
   Páteříček černavý je dlouhý kolem 12 mm. Má našedlé krovky a na štítu tmavou skvrnu.

Cantharis nigricans (páteříček sněhový)

Jeseník - Pomezí, 25.5.2008 :-) Bob

List

List

  Sedím u počítače a hloubám. Mám taky proč.
  Nedávno jsem dostal krásný dopis od Marka Vojtíška, ve kterém píše o fotografování motýlů, cestách za nimi, požáru v Průmyslovém paláci a zpracování fotografií z cest.
   Zastyděl jsem se za časový skluz  a řekl si, že musím už konečně něco udělat s fotografiemi z letošního léta.
   Při zkoumání kobylek se mi ale zdálo, že není důležitá vlastní kobylka, nýbrž list. Je pokroucený, krásně barevný a chce mi něco říct.
   Chvíli jsem se na něho díval, pak se vrhnul k občance a podíval se na rodné číslo: “Bože, jsme na tom stejně. Hlodá zub času.” 
   Konec musí být radostný. Proto jsem si koupil nové tělo Canonu EOS 50D, odpověděl všem přátelům na e-maily, roztočil globus, mrknul se na neprobádané země a udělal plán cest.  Stejně mám ale nejraději naše kopce, hmyz, pavouky, kytky a sedění u táboráku, kytaru a  …

Česko, podzim 2008 :-) Bob

  

Pěnodějka olšová (Aphrophora alni, Fallén 1805)

Aphrophora alni (pěnodějka olšová)

   Bližší informace o řádu stejnokřídlých (Homoptera) jsou zde.
   Tento křís (možná také trochu příbuzný s plošticemi) je dlouhý kolem 10 mm a žije na našem území od nížin až do horských oblastí. Můžeme ji najít od jara až do podzimu na nejrůznějších stromech, keřích a v podrostu na zemi. Hmyzí krasavici jsem našel na starém pařezu nad Jeseníkem a vůbec se nebála.
   Neměl jsem s sebou stativ, tak jsem hranu makroblesku opřel přímo o pařez a pěnodějku fotil ze vzdálenosti několika centimetrů.
   Její larvy můžeme najít (stejně jako u ostatních pěnodějek) zabalené v ochranné pěně na stéblech trávy.

Aphrophora alni (pěnodějka olšová)

Křížový vrch u Jeseníku, 5.10.2008 :-) Bob

Pavouk skálovka žlutavá (Drassodes lapidosus, Walckenaer 1802)

Drassodes lapidosus (skálovka žlutavá)

   Při mých toulkách přírodou se rád dívám po kameny. Můžu tam najít svět, který je jinak skrytý. Pod kameny se potulují stonožky, malí brouci a jiní živočichové, které nedokáži ani pojmenovat, zařadit, neřkuli tak o nich psát.
   Tak jsem jednou nadzvihnul kámen u lesní cesty a pod ním našel úkryt tohoto pavouka.
   Jedná se o pavouka skálovku žlutavou. Je dlouhá kolem 15 mm, ráda se ukrývá přes den pod kameny, kde si staví komůrky. V nich se také odehrává páření se samečkem, v komůrce pak samička hlídá bělavý kokon s mláďaty, který připevňuje k podkladu.
   Když se budeme pozorně dívat, tak skálovky (nebo aspoň jejich opuštěnou komůrku) můžeme najít skoro pod každým kamenem.
   Na blogu jsem již psal o jejich blízkých příbuzných, je to například zápředník mokřadní.

Křížový vrch u Jeseníku, 5.10.2008 :-) Bob

« Starší články   Novější články »