Bližší informace o kobylkách jsou zde.
   Tato kobylka dosahuje délky přes 40 mm, má zelenou barvu těla s dlouhými zadními křídly.
Celý článek »

  Jelen se vyznačuje velkou postavou, výška v kohoutku dosahuje kolem 1,5 m, váha je do 250 kg. Žije v zalesněných krajinách, samice s mláďaty vytváří stáda, která nežijí se samci. Živí se trávou, houbami, plody a kůrou.
   Doba říje, kdy samotářští samci vyhledávají samice, je od září do října. Kolouši se rodí po 8 měsících březosti. 
   Během období říje svádí samci souboje o samice a ozývají se hlasitým troubením. Hlavní “zbraní” jsou parohy, občas může dojít i k těžkému poranění. Tyto své zbraně shazuje v únoru a březnu, záhy poté mu narostou nové a větší.
   Vzpomínám si na příhodu, kdy jsem v plné mladosti před mnoha lety s fotopuškou Zenit fotil jeleny buď z posedu, nebo “šoulačkou” v oblasti Bedřichova.
   Navečer se jeden jelen začal ozývat troubením a neustále se ke mně přibližoval. Já čekal na okraji horské louky v očekávání, že vyfotografuji perfektní snímky. Zapraskalo křoví a přede mnou se objevil jelen s parožím, které sahalo do nebes. Neměl strach, kráčel  ke mně se hlavou nakloněnou na stranu a pořád troubil. Udělal jsem několik snímků a situace nabyla jasných obrysů. Začal jsem se bát.
   ”Snad mě nepokládá za samce svého druhu,” honilo se mi hlavou, “nebo, nedej Bože, za samici. Nic z toho bych nepřežil.”
   Fotopušku jsem odložil na zem, udělal úkrok stranou za strom a jelen kolem mne přešel v takové vzdálenosti, že bych se ho mohl dotknout. Mířil dál za svými soky a já si tuto vzácnou chvíli budu pamatovat do konce života. 

Mariánské lázně - Krakonoš, 27.9.2009 :-) Bob   

   Bližší informace o daňku evropském (skvrnitém) jsou zde.
   Narazil jsem na něj poblíž Mariánských lázní. Vůbec se nebál a tak jsem neodolal a udělal pár snímků.

Mariánské lázně - Krakonoš, 27.9.2009

   Bližší informace o pavoukovcích jsou zde.
   Tento pavouk patří mezi naše hojné druhy. Samička dosahuje velikosti až 20 mm, sameček je o polovinu menší. Je charakteristický svým velkým zadečkem, na kterém jsou čtyři skvrny. Zabarvení je různé, od oranžové barvy přes zelenou, žlutou až vínově červenou, jak je vidět v odkazech na předchozí články. Přední skvrny mohou být doplněny dalšími, kresba nakonec může připomínat kříž.
   Vyskytuje se na místech s vyššími bylinami, i když síť si staví těsně nad zemí. Můžeme jej pak najít v úkrytu vedle sítě, kterou vytváří kopulovitá stavba. S lapací sítí je pavouk spojen signálním vláknem.  Svoji kořist usmrtí jedovými klepítky a sežere ji v úkrytu. Jednou za několik dní svoji síť zlikviduje (stejně jako u jiných křižáků ji sní) a vybuduje novou. Tuto činnost dělá vždy ráno.

  Samička na podzim po páření schová vajíčka do kokonu v trávě, mláďata se líhnou na jaře a dospívají na podzim.

Horní Suchá, 20.9.2009 :-) Bob
  

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Toto u nás nepůvodní slunéčko dosahuje délky kolem 9 mm, na fotografii je jeho typické zbarvení. Vyskytují se ale jedinci bez teček nebo se splývajícími se tečkami. Vše závisí na teplotě při líhnutí slunéčka. Čím je vyšší, tím více se skvrny slévají až mizí.
   Původní vlastí Harmonia oxyridis je východní Asie. Je dravější než naše druhy slunéček a rychleji se rozmnožuje (paralela s lidmi??), proto se vysazovala v rámci boje proti mšicím nejdříve v Americe, v tomto desetiletí byla dovezena do Evropy (Německo, Benelux). Ovšem ze skleníků utekla a postupně začala dobývat Evropu a šířit se zpět na východ. První pozorování v Česku bylo v roce 2006, teď je prakticky všude.
   Jeho larvu můžete najít v tomto článku.
   Sám jsem toto slunéčko nazval válečníkem, sexuálním maniakem a dobyvatelem. U nás se rozmožuje od jara do podzimu, samička za život naklade kolem 2000 vajíček, nelikviduje jenom mšice, ale i larvy jiných slunéček, vajíčka motýlů, zlatooček a dalšího hmyzu. Pokud se potká s larvou jiného slunéčka a dojde ke konkurenčnímu boji, výsledek je takový, jako když Čingischán potká sedláka, který se domáhá svých práv a malého políčka. Je zajímavé, že toto slunéčko se občas (při nedostatku potravy) živí i šťávou ovoce.
   Stejně jako jiná slunéčka i Harmonia při ohrožení vylučuje na obranu žlutou hemolymfu obsahující mimo jiné alkaloidy, které jsou pro mnohé živočišné druhy jedovaté. U Harmonia jde o alkaloid harmonin (1,17-diaminooktadec-9-en), ale i další dusíkaté látky. Prakticky pro všechny živočichy se jedná o sloučeniny, které je odrazují od použití slunéček jako potravy.

  
    A jak je to s ovocem, kterým se Harmonia živí: sloučeniny dusíkatých alkyl-methoxypyrazinů (je i u slunéčka) určují (mimo jiné) kvalitu vína Cabernet Sauvignon. A Harmonia mají rády hrozny vína. Pomáhají vinařům?
   Informaci o vínech jsem čerpal z krátkého článku Jiřího Patočky v časopise Vesmír, září 2008. 
   Původně si třeba předkové slunéčka, které je na fotografii, žili v pohoří Altaj, na zimu se shromáždili na skalách a přezimovali. Pak byli dovezeni úplně jinam, do prostředí, které neznali, bylo jim cizí a začali se bránit. Dobývali jedno území za druhým a nedali a nedají se zastavit. 
   Lidé opustili DDT, napalm, defolianty, nejrůznější herbicidy, insekticidy a začali bojovat se “škůdci” biologickými zbraněmi. Nekopají si ale vlastní hrob?

Velký Špičák - imago, 30.5.2009
Horní Suchá, - kukla, 20.9.2009 :-) Bob