Při popisu mauricijských pláží budu vycházet pouze z mých zkušeností, určitě jiní návštěvníci se budou v názorech mírně lišit.
Všeobecně se mi zdají pouze jako úzký pruh písku u moře, za kterým následuje tráva a kokosové palmy. Na mnohých jsou místy korály a při vstupu do moře řasy (ale ne všude). Takový typický pohled na břeh moře je na prvním snímku. Je z vesničky Pereybere na severu Mauritia (tam jsem bydleli), v pozadí je ostrov Coin de Mire, který se prudce svažuje do oceánu. Na fotografii je vidět v pozadí příbojová vlna, která vzniká na korálových útesech a za ním je moře klidné jak hladina rybníku s malou hloubkou.
Celý článek »
Mauritius je tropický ostrov povětšinou obklopený korálovými útesy, s centrální náhorní plošinou a horami. Společně s ostrovy Reunion a Rodrigues tvoří souostroví Maskareny.
Jeho rozloha je 2040 km čtverečných, délka pobřeží 177 km. Počet obyvatel je kolem 1,2 milionu, měnou je mauricijská rupie (MUR). Finanční porovnání měn v době mého pobytu zde: 1 euro = 42 MUR, 1000 MUR = 642 Kč. Ceny jsou lehce vyšší než u nás v Česku, ale ne o moc.
Hlavním úředním jazykem je angličtina, ale všichni zde mluví kreolštinou a francouštinou. Takže mé znalosti německého jazyka přišly zcela vniveč a domlouval jsem se anglicky.
Obyvatelsto Mauritia tvoří především Indové, v menší míře jsou pak zastoupeni kreolové, Číňani a Francouzi.
Na prvním snímku je hotel Anoushka, kde jsme byli ubytovaní. Byl jsem zde poměrně spokojen, podlouhlá budova vlevo je bar, hlavní protáhlá pak recepce. Vlevo (nejsou na snímku vidět) jsou ubytovací pokoje v přilehlých bungalovech.
A tady je mapa ostrova s vyznačenou cestou z hlavního letiště do hotelu. Jízda trvá asi hodinu, pokud není žádný provoz.
Celý článek »
Jednou ráno této zimy jsem se probudil a slyšel hlas.
“Bobe, není ti chladno?”
“Je,”zněla odpověď. Měl jsem po noční službě v nemocnici, čekali mě pacienti a já se chystal začít další všední den.
”Pojeďme za teplem.”
”Nemám čas.”
“A na Mauritius nechceš? Nejslavnější známky, tajuplný pták Dodo, teplo, motýli, brouci, pavouci …”
Tak tam tedy jo. Na to slyším. Znovu jsem pročetl filatelistickou literaturu, do batohu naházel makrofotografickou výbavu, k tomu přidal střední teleobjektiv a hotovo. Slovo dalo slovo, zařídil jsem nutné záležitosti a uvrtal se do další cesty. Na zemi, pod vodou i jinde.
Nebylo všechno tak jednoduché, jak se zdá z úvodních vět, ale nakonec to vyšlo.
Vrhli jsme se do dobrodružství tam, kde je na obloze vidět mezi hvězdami Jižní kříž.
Na posledním snímku jsou dva cestovatelé a vlajka Mauricijské republiky.
Zpracuji fotografie z cest a budu pokračovat v psaní.
Příbuzné články:
Ostrov Mauritius II. -něco o něm a hotel Anoushka
Ostrov Mauritius III. - pláže
Ostrov Mauritius IV. - hlavní město Port Luis
Ostrov Mauritius V. - fauna
Ostrov Mauritius u Madagaskaru, březen 2010 :-) Bob
Další informace o výpadu na Pomořansko najdete na konci článku.
Trochu jsem se zdržel ve vyprávění o naší dobrodružné cestě, ale jeden z účastníků naší výpravy se na nás dívá z nebe a já jsem se zadrhl v psaní.
Kolem Gdaňska po moři jsme se vypravili na motorové jachtě nazvané “Guga”. Když jsem se ptal kamaráda a majitele, proč se tak jmenuje, dostalo se mi následující odpovědi:
“Mám vnučku starou několik měsíců a její první slova, která říkala, byla “guga”. Proto ten název.”
Na palubní desce mě nejvíc fascinoval sonar. Myslím ale, že ty ryby tam nebyly. Spíš haraburdí. Jsem ovšem suchozemec.
Celý článek »
Další mé fotografie a odkazy na články o savcích jsou zde.
“To je ale zima. Prsty mě zebou, nos mám červený jak piják ( ne ten v sešitech na inkoust, ale v restauraci), venku sněží a mrzne.”
Tyto věty jsem si říkal před pár dny. V tom jsem narazil na dvě srnky. Vyhrabávaly sníh, choulily se k sobě a asi tvořily pár.
Na toulku jsem si s sebou vzal stařičký Panasonic DMC FZ50, protože je univerzální a já jsem s fotografováním nepočítal. A ejhle: dokáže v nějaké kvalitě fotit makro i telezáběry.
Srnec obecný patří zatím mezi naše hojné savce a lovnou zvěř. Má váhu kolem 30 kg, je dlouhý až 135 cm a dosahuje výšky 90 cm. Jeho letní srst má barvu rezavě hnědou, zimní je spíše do šeda. Můžeme se s ním potkat od nížin až po horská stanoviště, v zimě navštěvuje i okraje měst. Je to býložravec, živí se nejrůznějšími bylinami, výhonky stromů a keřů, v zimě i kůrou a kořínky.
Mláďata se rodí v květnu až červnu a co je zajímavé, samičky mají utajenou březost. Jejich říje probíhá ve dvou cyklech. První je od července do srpna, druhá od listopadu do prosince. Pokud samice otěhotní v létě, vývoj plodu se zastaví až do synchronizace s druhým cyklem.
Pokud někdy najdete v přírodě mládě, nechejte jej v klidu bez lidské péče. Matka je určitě poblíž a bedlivě vás sleduje. V roce 1976 jsem našel zdánlivě opuštěné mládě na louce, opatrně jej vyfotil a schoval se poblíž. Za chvíli přišla srnka a zkoumala, jestli se mláděti něco nestalo.
Jablunkov, 30.1.2010 :-) Bob
