Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Mumlavský vodopád - Krkonoše

Mumlavský vodopád - Krkonoše

   Před nedávnem jsem prokutával západní okraj Jizerských hor a při cestě domů jsem se zastavil na rozhraní Jizerek a Krkonoš, abych se podíval na Mumlavský vodopád u Harrachova.
   Všeobecně Krkonoše jsou našim nejpříhodnějším pohořím ke tvorbě vodopádů. Jednak při tektonické činnosti se vytvořily poměrně příkré svahy a posléze byla oblast pokryta ledovcem s následnou tvorbou karů a ledovcových údolí.
   Mumlavský vodopád se valí do hloubky osmi metrů, jeho šířka je kolem 15 metrů. Při jeho úpatí vymílá voda se strženými kamínky v žulovém podkladu miskovité prohlubně, které se nazývají “Čertova oka”. Snad jsou trochu vidět na spodním snímku.
   Tento vodopád je v Krkonoších asi nejznámější, dobře dostupný pro všechny věkové kategorie. Z dalších, mnohem vyšších vodopádů v těchto horách je možno vyjmenovat Pančavský vodopád, Horní úpský vodopád nebo také Malý labský vodopád. Všechny stojí za shlédnutí.

Mumlavský vodopád - Krkonoše

Mumlavský vodopád - Krkonoše, 25.4.2011 :-) Bob

Skalní hrad a poustevna Sloup v Čechách

Skalní hrad Sloup

   Během mých toulek po Česku jsem navštívil i tento pěkný hrad Sloup v Čechách ve stejnojmenné vesničce. Na horním snímku je pěkně vidět umístění komplexu jeskyněk a budov na horní ploše pískovcové skály,  v pozadí je městečko Nový Bor. Skála dosahuje výšky kolem 33 metrů, její délka na vrcholu je 100 metrů a šířka kolem 60 metrů.
   Zřejmě v polovině 14. století byl na vrcholu skály vybudován strážní hrad ( i když některé prameny uvádí, že stál vedle této skály a byl s ní spojen mostem). Hrad byl 2x dobyt a to v roce 1446 královskými vojsky z Lužice kvůli místnímu loupeživému rytíři a podruhé švédskými vojsky v roce 1639, kdy byl hrad zničen.

Skalní hrad Sloup

Celý článek »

Jehnědka olšová

 Ciboria amentacea (jehnědka olšová) 

     Za laskavé upřesnění detereminace této houbičky děkuji Joskovi a tady je odkaz na jeho stránky: “Na houby”.
     Tato malá, nejedlá houbička roste už od ledna na příhodných místech. Její plodnice má do 2 cm v průměru, nejdříve tvoří pohárek, ve stáří má miskovitý charakter. Typický je bílý lem kolem okraje plodnice.

Kopec kaolinu u Vidnavy, leden 2008 :-) Bob

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)

Crocus albiflorus (šafrán bělokvětý)

   Tato vzácná květinka je u nás přísně chráněná. Dosahuje výšky kolem 13 cm, objevuje se časně zjara . Patří do čeledi kosatcovitých, oblibuje si především hlinité a jílovité půdy, u nás vystupuje do nadmořské výšky kolem 800 metrů.
   Její původní stanoviště u nás jsou na Šumavě a Novohradských horách, do ostatních lokalit byla druhotně zavlečena.

Čertova hora u Harrachova, Krkonoše, 2.5.2011 :-) Bob

Jarní zádumčivost (rozjímání)

Jarní zádumčivost - sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

   Přemýšlím, jak formulovat myšlenky a debatuji s mým vnitřním hlasem.
   “Napiš, Bobe, co cítíš”, nabádal mě hlas.
   “To je ale blbost, všichni se mi budou smát”, odpověděl jsem.
   “Třeba ne, zkus to”.
   A tak to zkusím.
   Dostal jsem se do fotografické a další krize. Nafotografoval jsem tisíce snímků na této i jiné polokouli planety Země, pokoušel se o determinaci a zpracování RAWů a nedaří se. Spláchl mě déšť z vrcholků hor, na Mauritiu jsem zažil “Déšť všech dešťů”, kdy i staří Inkové by v hrůze prchali pryč , probíral se vandráckým vybavením - mám teplý spacák, karimatku, rozdělám oheň na vrcholu hor, co fotografická výbava, přežiji…?
   Potom jsem časného jara přišel na propadlou půdu u Horní Suché, která byla zatopená vodou. Říkám ji “laguna”.
   Bují tam život. Někdo by krajinu nazval smetištěm, ale život se dere na povrch a válčí o svá práva.
   Války hmyzu, rostlin, pavouků, náletových dřevin, žabek v tůních, malých i velkých broučků, prazvláštních mušek …
   Lehl jsem si na zem a fotografoval květiny. Violku, sedmikrásku, blatouch a snažil se zachytit jejich krásu.
   ”Bobe, i já se chci vyfotit.”
   Podíval jsem se bokem a tam stál svižník polní.
   ” Ukáži ti moje zuby a neuteču. Udělej mi “portrét“, prosím”.
Tak vznikly snímky z mé dobrodružné výpravy na smetiště. Všechno kypí životem a já jsem slíbil, že mým malým hmyzím a jiným kamarádům budu dělat portréty. Občas je ukáži lidem, napíši o nich pohádky a příběhy z dobrodružného života. 
 Ležel jsem při fotografování na zemi, lidé mě pokládali za blázna,  ale já vím, že tak to není a k fotografování a příběhům se vrátím.

Jarní zádumčivost - fialka (sp. Viola)

Zádumčivé rozjímání věnuji Jovince, mé kamarádce a Tomovi, který je mi více než 40 let parťákem..

Horní Suchá, laguna, 10.4.2011 :-) Bob

 

 

« Starší články   Novější články »