Orlová-Lutyně, léto 2020                                                                                                      :-) Bob

Má článkovaný zadeček, který plně přisedá k hlavohrudi. Typické jsou dlouhé nohy. Sekáči všeobecně nemají snovací žlázy a nestaví pavučiny. Tento křehký hmyz žije jako šelmy. Plíží se v trávě, v korunách stromů, loví ze zálohy. Na toulkách s Miriam jsme je často pozorovali a zkoumali.

Orlová-Lutyně, 20.8.2020                                                                                                :-) Bob

Pavouk čeká na kořist. A jak ji zabíjí? Každý den si křižáci staví nové kruhovité sítě vybavené lepivým vláknem, které se táhne po spirále celou pavučinou. Právě na toto vlákno se přichytí kořist, kterou bývá létající hmyz. Jakmile pavouk zjistí přítomnost kořisti v pavučině (vnímá vibrace, které vlákna přenáší), rychle se k ní přemístí, kousne ji a současně do ní vpraví dávku jedu a trávících enzymů. Tyto enzymy kořist natráví a pavouk z ní prakticky pije koktejl. Může přijímat pouze tekutou potravu, větší sousta by neprošla tenkou stopkou mezi hlavohrudí a zadečkem (informace arachnologa Justa).

Orlová-Lutyně, 15.8. 2020                                                                                     :-) Bob

Zadeček je dlouhý 5-9 mm, dlouhé nohy mohou být až 15x delší. Nestaví sítě, živí se hmyzem, který chytá v běhu. Žije v povrchových vrstvách půdy, ale také v domech po celý rok.

Orlová-Lutyně, 25.7.2020                                                                                                                  :-) Bob

   Následující informace jsou převzaty z knihy Jana Buchara a Antonína Kůrky Naši pavouci: snovací žlázy, které vytváří pavučinu,  se nachází u většího počtu živočichů (například také u některých druhů měkýšů). Jako pavučina je zpravidla označováno jak jednotlivé pavoučí vlákno, tak i jakýkoliv výtvor, který z něho pavouci utkali. Vákna pavouků jsou produkována větším množstvím různých typů žláz. Všechny jsou umístěny v nejspodnější části zadečku. Hlavní složkou pavučiny je fibroin, složený hlavně z aminokyselin. Primární a hlavní funkcí vlákna pavučiny je jištění během přemisťování, ovšem kruhová síť slouží k lapání kořisti. Zcela mimořádnou hodnotu měl v tomto případě pokus provedený 28.7.1973, kdy na americké kosmické lodi Apollo vzlétli kromě kosmonautů i dva křižáci (Araneus diadematus). Přestože pavouci na rozdíl od kosmonautů neprodělali žádný výcvik, chovali se v beztížném prostoru velice přizpůsobivě. Oba upředli síť, která se příliš nelišila od té, kterou vytvářeli před startem. Oba pavouci zahynuli nakonec hladem, protože jim byly do sítě vhazovány kousky hovězího filé a ne živé mouchy, na které jsou po milióny let přizpůsobeni. (Kullman a Stern,1975)

Orlová-Lutyně, 16.7.2020                                                                   :-) Bob