Dalším z pavouků čeledi křižákovitých je méně běžný křižák rohatý. Vyznačuje se poměrně robustním tělem s rohy na předním okraji zadečku. Dospělé jedince je možno najít již od června, ovšem hojnější je právě touto dobou.
Jeseníky, 21.8.2006
Jak vidíte, drazí čtenáři, hodně článků věnuji pavoukům. Není to tím, že bych byl arachnolog, ale fascinuje mne strach, který z nich máme.
Nedávno jsem seděl na břehu jezera a přemýšlel, proč vlastně pavouk při poranění nekrvácí. A mohu vám prozradit, že nemá klasicku krev jako třeba lidé či zvířata. Dýchá pomocí plicnícíh vaků a vzdušnic, celá tato soustava je otevřená. Tekutina se přelévá mezi orgány a tkáněmi a nazýváme ji krvomízou (hemolymfou).
Udělal jsem tedy pokus. Zmenšil se do rozměru trpaslíka, domluvil se s jednou čelistnatkou, vlezl pod její síť a oproti obloze ji vyfotil za patřičné korekce fotografického nastavení.
Všimněte si, žádná červená krev. Barvivo přenášející kyslík se nazývá hemocyanin, místo železa má měď a oxidací se zbarvuje do modra.
A tak se nám podařilo vyřešit další záhadu. Za pomoc děkuji Janu Bucharovi a Antonínu Kůrkovi, našim předním arachnologům, dále čelistnatce a v neposlední řadě mé maličkosti, která dokáže měnit rozměry svého těla. :-) Bob.
Jeseník - Moravolenský rybník, červen 2006
Dále uveřejněné snímky patří zřejmě k těm vzácnějším na blogu.Nejdříve je třeba si ale něco říct k rozmnožování určitých pavouků. Samečci mají na vnějších koncích svých makadel přívěsky, zvané bulby. Před pářením vyloučí ze zadečku spermatickou tekutinu do zvláštních hedvábných pavučin.Semeno je uloženo do bulbů až do okamžiku vlastního páření.
Lovčíka hajního již máme na fotografii, ale tento krásný vyhřívající se kus jsem si nemohl odpustit zveřejnit. Jedná se o samce lovčíka hajního. U nás jsou známy celkem 3 druhy , a to 2 vodní Dolomedes fimbriatus (lovčík vodní) a Dolomedes plantarius, který je poměrně vzácný. Druhy této čeledi svým chováním připomínají slíďákovité, ale samice drží kokon chelicerami a nemá jej připředený k snovacím bradavkám. Délka těla těchto pavouků činí 12-28 mm.
Fotografie tohoto pavouka mi připomíná chlapa odpočívajícího po obědě. :-) Bob.
Štítník, Slovenský ráj, 31.5.2006
Tento běžník, sameček předcházejícího pavouka, je focen za pravého poledne ve Slovenském ráji na květu úpolínu evropského. Jak vidíte, ne vždy se tato čeled snaží splynout okolím. Spíše mi to připadá, jako by svou odlišností chtěl přilákat zvědavce.Pokud se týče trávení, tak tekutý vnitřek kořisti je pavoukem nasáván jako čerpadlem, hlavní trávení se děje ve středním střevě a nestrávené zbytky jsou shromažďovány v kloace a posléze vycházejí ven.
Vernár, Slovenský ráj, 1.6.2006.