Od krásných fotek Marka Vojtíška se vracím zpět k pavoukovcům. Na fotografii je samička křižáka zeleného. Tohoto hojného pavouka můžeme nalézt na okrajích lesů, ale i volných prostranstvích. Přezimuje a dospívá až druhý rok začátkem léta. Charakteristickými znaky jsou povětšinou 4 černé tečky na zadečku a červená skvrna u snovacích bradavek. Sítě si přede ve výši 1-2 metrů na keřích, pavouk je umístěn ve středu.

Jeseníky - Pomezí, 23.7.2005 :-) Bob

Na fotografii se můžeme podívat na břišní stranu samičky křižáka a její orgány. Nejvíce nás budou zajímat snovací bradavky, před nimi je stojí za povšimnutí pohlavní destička (epigynie), za ní pak již následuje kloubní připojení nohou.

Pavouci mají 6 až 7 typů snovacích žláz, které ústí na snovacích bradavkách. Dobrým příkladem k pochopení tvorby pavučiny nám může sloužit takzvaná ampulátní žláza, která je určena k tvorbě hlavních nosných vláken pavučiny a dále vláken jistících. Je složena ze 3 částí: vnitřního vývodu, jehož buňky produkují hmotu přecházející do rezervoárové části žlázy. Zde dochází k dříve zmíněné polymeraci bílkoviny se snížením obsahu vody a jejím odvodem do koncové části žlázy, která je vyvedena do vrcholu snovacích bradavek. Pavoučích vláken máme hodně druhů, například jistící vlákna, hlavní nosná vlákna, vlákna stěn kokonů, chytací spirály, vlákna pro obalení kořisti a jiné.

Těchto pár informací, které jsou samozřejmě hrubě zjednodušené, zčásti doplňují informace z předchozího článku o pavučině.

Jeseník, 2.1.2007 :-) Bob

Tuto pavučinu křižáka jsem jednoho rána v Lelekovicích vyfotil trochu jinak, než je zvykem. Většinou se fotí ráno s korálky rosy, já jsem použil maximalizovaný boční úhel a teleobjektiv. Vznikl “pohled na struny harfy” :-).

Pavučina je velice zajímavý výtvor pavouků. Základní hmotou pro vznik pavučiny je vláknitá bílkovina fibroin, která se skladuje ve snovacích žlazách. Při postupu vývodem postupně polymerizuje a získává na molekulární hmotnosti, při vypuštění ze snovacích bradavek (umístené na zadečku pavouka), již má své charakteristické vlastnosti. Je nesmírně pevné, uvádí se, že při zavěšení by muselo být dlouhé 80 kilometrů, aby se vlastní vahou přetrhlo.

Pavoučí vlákna jsou vysoce specialisovaná a mají rozdílné vlastnosti. Máme například vlákna sloužící ke stavbě sítí, vlákna jistící při přemisťování, vlákna s lepem, vlášením (produkují je kribelátní pavouci), vlákna sloužící primárně k lovu. Jejich vlastnosti jsou dány rozdílným poměrem aminokyselin s krátkými postranními řetězci. Zájemce o bližší poznání této problematiky odkazuji na odbornou literaturu.

Dál v článku vám ukáži příklady pavoučích výtvorů:

Celý článek »

Tento pavouk patří mezi méně známé druhy z čeledi zápředníkovitých. Je to noční lovec, kořist nechytá do sítí. Den tráví ve svém úkrytu, který si upřede například mezi listy travin.

Celý článek »

Jen v tmavém příšeří plném dusivého pachu a hniloby, pod hustým příkrovem tvořeným listím kapradí, je možné naleznout podobný výjev. Meta podzimní na lovu. Ani jeden paprsek slunce neosvítí tuto scénu. Brrr. Při fotografování jsem byl připraven na rychlý ústup, co kdyby náhodou…

Článek si čtěte v noci, při zhasnutém světle a seřízeném monitoru, vychutnejte si ponurou atmosféru lovu bez slitování.

Kouty nad Desnou, Jeseníky, 10.9.2006 :-) Bob