Sametky, stejně jako další roztoči, pavouci a sekáči patří do řádu, o němž bližší informace jsou zde.
   Při fotografování této sametky jsem si neuvědomil, že mi poskytuje důležitou informaci o svém životě. Její larvy vyvolávají velké svědění kůže u člověka na jaře, ale až tyto snímky mi ukázaly, jaký je to predátor. Ulovil hmyz stejně velký, jako je sám a v klidu si jej vychutnával. Jen já jsem byl rušivý element s fotoaparátem. Dosahuje velikosti kolem 5 mm a můžeme jej najít především na jaře.
    Těch predátorů v živočišné říši je nějak moc.

Jablunkov, 17.4.2010 :-) Bob

   Všeobecné informace o pavoukovcích jsou zde.
   S metou jsme se již mohli setkat na mém blogu vícekrát. Společně s křižáky a plachetnatkami patří mezi naše nejhojnější pavouky, které můžeme vidět na podzim.
   Délka těla tohoto pavouka je do 10 mm, ale jsou i jedinci větší. Období dospělosti má od srpna do října,  můžeme jej najít především na okrajích lesů, v remízcích a zahradách. Loví do sítí, které jsou charakteristické prázdným okénkem ve středu sítě.
   Před pár lety jsem fotil pavouky v předhůří Jeseníků. Nasoukal jsem se pod kapradí, u oka držel fotoaparát a hleděl na strašidelné scény. Jak z hororu. Meta a její kořist. Při fotografování podobných scén se výborně osvědčí výklopný a otočný displej.
   Na mých toulkách přírodou mám nejraději klid. Svalit se do trávy, pozorovat oblohu, nakouknout do trávy, občas líně pohnout rukou a přemýšlet, proč vlastně tak spěchám.

Horní Hoštice, 4.10.2009 :-) Bob

   Bližší informace o pavoukovcích jsou zde.
   Tento pavouk patří mezi naše hojné druhy. Samička dosahuje velikosti až 20 mm, sameček je o polovinu menší. Je charakteristický svým velkým zadečkem, na kterém jsou čtyři skvrny. Zabarvení je různé, od oranžové barvy přes zelenou, žlutou až vínově červenou, jak je vidět v odkazech na předchozí články. Přední skvrny mohou být doplněny dalšími, kresba nakonec může připomínat kříž.
   Vyskytuje se na místech s vyššími bylinami, i když síť si staví těsně nad zemí. Můžeme jej pak najít v úkrytu vedle sítě, kterou vytváří kopulovitá stavba. S lapací sítí je pavouk spojen signálním vláknem.  Svoji kořist usmrtí jedovými klepítky a sežere ji v úkrytu. Jednou za několik dní svoji síť zlikviduje (stejně jako u jiných křižáků ji sní) a vybuduje novou. Tuto činnost dělá vždy ráno.

  Samička na podzim po páření schová vajíčka do kokonu v trávě, mláďata se líhnou na jaře a dospívají na podzim.

Horní Suchá, 20.9.2009 :-) Bob
  

   Klíště obecné je roztoč patřící do pavoukovců. Dosahuje délky kolem 5 mm, po nasátí krve se délka zdvojnásobuje.
   U nás je rozšířený především v lesích a parcích v nížinách, může jej najít ale i v trávě na mýtinách a pasekách i v podhorských a středně vysokých oblastech.
   Jeho vývoj probíhá 2-6 let. Na jaře se z vajíčka narodí šestinohá nymfa, která se již živí krví a může být infekční. Následující rok se změní v osminohou nymfu, která na podzim dozrává. V této době kopuluje  sameček se samičkou, poté umírá. Samička přežije do dalšího jara, kdy naklade vajíčka.  
   Teď se pokusím opustit lékařskou latinu a laicky něco říct o hlavních chorobách přenosných klíšťaty. Ne každé klíště je infekční, přesto je opatrnost na místě.
Celý článek »

   Bližší informace o pavoucích jsou zde.
   Jeden krásný letní podvečer jsem se toulal po louce a pozoroval hemžení v trávě. I spatřil jsem nehybnou mouchu, což je vždy nápadné. A taky že ano. V čelistech ji pevně svíral pavouk běžník a těšil se na večeři. A já zase na snímky.
   Oba dva, lovec i kořist, se pěkně vyjímali proti zapadajícímu slunci. Nechtěl jsem ale fotit jen siluetu, tak jsem použil záblesk v protisvětle k dobrému prokreslení aktérů tohoto lovu a přitom zachoval charakteristiku slunce.
   Tito běžníci patří k běžnějším druhům u nás, charakterizuje je lov bez sítí.

Jablunkov, 18.7.2008 :-) Bob