Jak nejlépe poznat ostrov: chodit s domorodci a ptát se, pronajat si vrtulník na zjištění celkové rozlohy, projít jej pěšky křížem krážem, objevit taje půjčeným automobilem, koupit si výletní lístek na plavbu kolem pobřeží, ležet na pláži a čekat na informace. Použil jsem kombinace několika způsobů.
Na první fotografii je výletní kocábka, na které jsme se plavili podél ostrova. Vždy nás vylodila na plážích, chvíli počkala a pak plula dál.
Skiathos je jedním z ostrovů souostroví Sporady, které je tvořeno 11 ostrovy, na 4 z nich se bydlí. Leží tady jediné letiště na Sporadech, všude dál se doprava provádí trajekty, čluny automobily a jinak.
Celý článek »
V září jsem na čas odložil makrofotografickou výbavu, do baťohu uložil pouze nezbytný fotoaparát, základní objektiv s nasazeným polarizačním filtrem a vyrazil za sluncem. Po krátkém váhání padlo rozhodnutí přemístit se na řecký ostrov Skiathos. Bláhově jsem se domníval, že budu ležet na pláži v ostrém slunci, občas líně skočím do moře, potopím se mezi ryby, kameny a mořské řasy, pak na břehu oschnu, budu se dívat na pěkná stvoření opačného pohlaví nahoře bez, pojídat gyros a podobné řecké vymoženosti a vůbec. Místo toho jsem chvílemi mrznul, klopýtal mezi dešťovými kapkami, pozoroval borovice ohnuté ve větru a řídil pronajatý vůz.
Na první fotografii je kocábka, která mě dovezla na pláž Lalaria, přístupnou pouze z moře.
Během ranního letu mě fascinovalo křídlo Boeingu 737. Chvělo se v příšerné rychlosti našeho letu a já přemýšlel, kdy oznámím kapitánovi letadla, že nám upadlo.
Jak popíši dál, Skiathos je ostrůvek malý, českým národem zatím málo objevený, hlavní silnice je dlouhá pouhých 17 km a nad zříceninou starého města Kastro pěkně vlaje vlajka. A o tom všem až příště.
Související články:
Skiathos - plavba kolem pobřeží
Skiathos - pláže I.
Skiathos - pláže II.
Skiathos - hlavní město a Kastro
Skiathos - makrofotografie
Skiathos - pravoslaví
Skiathos - protagonisté výpadu na ostrov a fotografická výbava
Ostrov Skiathos - Řecko, září 2008 :-) Bob
V krátkém volném čase mezi službou nemocným a jejich léčením, přírodozpytem (archaické slovo) a láteřením nad dokumenty certifikace ISO jsem vyrazil na Orlické hory, konkrétně se podívat na jejich nejvyšší vrchol - Velkou Deštnou.
Jak je vidět na první fotografii, její název není nahodilý. Pršelo, foukal studený vítr, na letní čas byla vlezlá zima a vrchol se snažil dostát svému jménu. Aby taky ne, průměrný roční úhrn srážek prý dosahuje 1350 mm ( na základě těchto informací jsem vzal metr, poměřil délku a výška vodního sloupce mi sahá po hrudník).
Takřka přesně před rokem jsem byl na stejném místě a jak je vidět na druhé fotografii, i zde může být pěkné počasí.
CHKO (chráněná krajinná oblast) Orlické hory byla vyhlášena v roce 1969 na území 204 km čtverečných. Kdysi dávno tady převládaly jedle a buky, byly ku škodě všech vykáceny a nahrazeny smrčinou. V 70-tých letech jsem tady vícekrát procházel a nikdy jsem nezaznamenal pěkné výhledy do okolí. Až kůrovcová kalamita 80-tých let 20.století zapřičinila vykácení porostů a vzhled Velké Deštné takový, jaký je.
Původní nová rozhledna byla postavena v roce 1992 a věnována Štefanu Matějkovi, tehdejšímu členu Horské služby. Postupně při nepříznivém počasí chátrala a byla rekonstruována v roce 2003.
Celý článek »
Jako každoročně i letos jsem vyrazil na krátkou výpravu na Rychleby a to do oblasti Borůvkové hory. Ta vyniká poslední roky především svou novou rozhlednou (jako na první fotografii jsem ji viděl krátce po výstupu s přimhouřenýma očima - jinak pršelo), ale já jsem zde v minulých letech zkoumal faunu a učil se fotit s digitální zrcadlovkou. Pochází odsud třeba snímky útoku křižáka nebo portrét ještěrky.
Ani letos mě výstup nezklamal a viděl jsem například tyto pěkné vřetenušky:
nebo také kvetoucí rulík zlomocný:
Celý článek »
Původně se jednalo o nepřístupný potok s postupně padajícími kvádrovými kameny. Na konci 19. stoleti se začala první část upravovat z podnětu knížete Edmunda a počáteční úsek byl zprovozněn 4.5.1890. Druhá splavná oblast, ke které se část musí dojít pěšky, je Divoká soutěska. Plavba na obou místech se děje čluny. Na prvním snímku již vidíte konec Divoké soutěsky s vyplouvajícím plavidlem, na druhém snímku jsou tísnící se turisté při prohlídce kamenných břehů.
Celý článek »
