Velice rád jezdím do Bratislavy. Už toho důvodu, že tam okamžitě zabloudím a v posledních měsících jezdím do zákazů vjezdu, protože se všude staví a kope. Večer navštěvuji s mými půvabnými přítelkyněmi irské hospody a čekám na konec deště, kdy je ideální čas na fotografování. Kupodivu jsem se ani jednou nesetkal s agresivními opilci a můj doutník vždy dohořívá nad sklenicí Fanty. Bohužel nevedou Fantu divokou malinu. Tak tomu bylo i před 14 dny, přestalo pršet a vyrazili jme provést několik snímků. Prvním snímkem je komplex staré radnice.
Dalším námětem byla poměrně nová secesní budova ze začátku 20. stoleti:
Na závěr si neodpustím již denní snímek opery Slovenského národního divada, která byla postavena v roce 1884-1886 podle návrhu vídeňských architektů. Má poslední návštěva opery byla na Ukrajině ve Lvově, tak se snad přiblížím k Česko-Slovensku (opět můj federalismus).
Bratislava, :-) Bob
Vážení čtenáři, předem se omlouvám za kvalitu obrázku, ale trvalo mi 2 roky než jsem jej vyfotil, maje omotaný pravý ukazováček svazkem bankovek k povolení fotografování. Baron Kempelen byl nějaký čas tajemníkem císařovny Marie Terezie a v roce 1769 sestrojil hraci šachový automat. Svým vynálezem ohromil dozajista polovinu světa. Na stole ležela šachovnice a za ním seděla figurína Turka. Jeho jedna ruka byla vždy na stole a druhou držel dlouhou dýmku. Před vlastní hrou baron otevřel všechna dvířka a přesvědčil diváky, že jsou v ní pouze dráty a kolečka, v druhých dvířkách transmisní stroj. Celá věc měla ovšem zřejmě háček. By zde ještě třetí společník, který uměl výborně šachy a přesouval se z jedné komůrky do druhé či přímo do figuríny Turka. Minimálně od roku 1820 se ve stroji ukrýval jistý Jacques Francois Mourek.
Tento šachový stroj procestoval Severní i Jižní Ameriku, byl všude obdivován , ale bohužel v 19. stoleti byl zničen při požáru v muzeu rarit Wilsona Pealeho.
Mému vyprávění můžete či nemusíte věřit, na internetu je literatury dost, ale v každém případě si šachový stroj zaslouží obdiv.
Do odkazů přidávám Kolasovy přírodovědné stránky, které si určitě zasluhují vaši pozornost.
Bratislava, 26.5.2006.
Tak toto je chlap, kterého se v Bratislavě vždycky leknu. Většinou jí procházím navečer, v centru vždy zabloudím i přes důkladnou kontrolu mapy a mí průvodci (průvodkyně) ví, že mne nesmí nechat samotného, jinak se ztratím na 10 metrech čtverečných. Při mé předposlední návštěvě Bratislavy jsem se tohoto kanálníka tak lekl, že jsem se k němu vrhl s dotazem o poranění a nutnosti resuscitace.
Bratislava, :-)Bob
Snímky jsou z mého nedávného putování po Súlovských skalách. Něco málo z hmyzu a květin jsem již zveřejnil, ale chci ukázat i krásu těchto málo známých skal. Leží v blízkosti Bytče, tedy kousek od našich hranic a návštěva stojí za to. Národní přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1973 a rozlohou měří 543 hektarů. Je zajímavé, že na vrcholu skal byl postaven hrad, pracnost výstavby si ani ve snu nedokáži představit. Po zemětřesení v roce 1763 byl značně poškozen a opuštěn.
Celý článek »
Koncem měsíce dubna jsem navštívil hrad Fulštejn. Výběr byl spíše náhodný, z původního plánu fotografování hmyzu nebylo nic. Občas poprchávalo, rtuť na teploměru byla mírně nad nulou a moje mapa hradů mi ukázala, že ve Slezsku je zřícenina hradu, o jejíž existenci jsem neměl tušení.
Torzo mohutného hradu leží nad korytem říčky Osoblaha a jak je možno vidět, fotografovat se dá jen v zimě či na jaře, jinak ve výhledu brání listí na stromech. Založen byl v polovině 13. století na základě svolení biskupa Bruna z Olomouce. S tímto církevním činitelem se při svých toulkách po památkách setkávám prakticky všude, je dobré si jeho jméno zapamatovat.
Jeho rozměry byly cca 320 x130 metrů včetně obranného valu.
Celý článek »
