Bližší informace o motýlech jsou zde.
   Já bloud, ve škole jsem se asi špatně učil. Vždycky jsem si myslel, že základní dělení motýlů je na noční, denní a čeledi. I když již před desítkami let mi bylo divné, že noční motýly vidím i přes den. Loni jsem poslal snímky tohoto motýlka s přibližnou taxonomií na Biolib a Bc. Václav John mi napsal, že jsem se zmýlil. A v širokém kontextu motýlek patří mezi Microlepidoptera.
   I začal jsem kutat na internetu, přečetl nejrůznější články, podíval se na stránky Marka Vojtíška (Kolas) a a opravdu. Existuje nejen dělení na čeledi, noční a denní motýly, ale i velké a malé. Ale kde je hranice? Pro mé další bádání jsem si stanovil jeden centimetr. Co je pod, to zařadím do microlepidopter a co je nad, to bude makromotýl. A nemusím studovat atlasy, zařazení je jasné.

   Svého času jsem vlekl v batohu příručku ornitologie, na krku se mi houpala fotopuška Zenit a vytvářela snímky létavců. Po večerech jsem pak listoval v knize “Ptáci” od Waltera Černého (nakladatelství Artia, 1980) a marně se pokoušel určit vyfotografované ptáky. A nyní, jsa starší a hodně věcí se mi již nechce dělat, zjednoduším taxonomii. Makropták a mikropták. Jen ještě musím určit hranici velikosti.

   Ale trochu vážně. V červnu jsem prokutával trávu a zahlédl zvláštního tvorečka, který je na poslední fotografii.  Na přípravu nastavení fotoaparátu nebyl čas, právě se chystal odletět, kvalita fotografie tomu odpovídá. Na první pohled bych jej zařadil mezi mezi motýly, snad možná do čeledi chobotníčkovitých (Bucculatricidae), ale co ty nohy? Nezná někdo odpověď?

Beskydy - Bílý Kříž 1.7.2008 (fotografie č.1 a 2)
Jeseníky - lázně, 10.6.2008 (fotografie č.3)
:-) Bob
  

   Bližší informace o motýlech jsou zde.
   O této píďalce nemám mnoho informací. Snad jen pro rekapitulaci: lidem škodí (zřejmě housenka) na švestce, patří do čeledi motýlů píďalkovitých (Geometridae) a dospělého motýla jsem fotil koncem května.   
   Čeleď píďalkovitých je velice zajímavá.  Motýli jsou různě zbarveni, jejich křídla jsou ozdobena vlnovkami, pásky, tečkami, barevnými skvrnami a zařazení bývá občas dosti obtížné. U nás se vyskytuje kolem 400 druhů, celá čeleď dostala název podle housenek. Jsou dlouhé a tenké a v klidu natažené se strnulým tělem. Při vyrušení se pohybují tak, že přisouvají zadní část těla k přední a postupně se posunují. Na rozdíl od jiných housenek mají vyvinutý jen poslední pár panožek, který je příčinou tohoto “píďalkovitého” pohybu.
   Před časem jsem se zúčastnil dobrodružství společně s mravencem a píďalkou, příběh můžete nalézt v tomto článku.

Jeseníky - Pomezí, 25.5.2008 :-) Bob
  

   Bližší informace o motýlech jsou zde.
   Patří mezi naše hojné motýly. Rozpětí křídel je 5-6 cm, zbarvení lícní strany je do hněda se dvěma oky na předních křídlech, rubová strana je světlejší s řadou lemovaných oček. Vyskytuje se od června do srpna na loukách, ve světlých lesích a pasekách až do výšky 1500 m.n.m. Na květech jej můžeme často vidět společně s perleťovci.
   Samička vypouští vajíčka za letu na trávu. Housenka je hnědá s tmavším hřbetním pruhem, přezimuje a na jaře se kuklí.
   Jak můžete vidět na spodním snímku, tento exemplář má defekt křídel. Blíže se o těchto problémech motýlů můžete dočíst v tomto článku.

Jablunkov, 28.6.2008 :-) Bob

  Babočka síťkovaná je velice zvláštní motýl. Na fotografiích je její letní forma, kromě toho na jaře můžeme nalézt i zcela odlišně zbarvenou jarní formu. Tyto dvě pokolení jsou utvářeny fotoperiodou, to znamená délkou slunečního svitu, která způsobuje expresi genů s různými růstovými faktory. Za dlouhého dne se housenka zakuklí a vylíhne se motýl ještě téhož roku (na fotografii), pokud se dny již zkracují, housenka přezimuje, zakuklí se na jaře a vylíhne se barevně odlišná jarní forma. Takzvaná fotoperioda ale ovlivňuje život rostlin, zvířat i lidí.

Celý článek »

   Bližší všeobecné informace o motýlech jsou zde.
   Okáč bojínkový patří zatím mezi naše běžné druhy. Vyskytuje se na území celé republiky až do nadmořské výšky kolem 1800 m, v rozpětí měří 5 cm. Má černobílou šachovnicovou kresbu, rub křídel je u samečka šedý a bílý, u samičky žlutý a bílý (viz kopulace páru).
   Vyskytuje se v jedné generaci od konce května do začátku září především na okrajích lesů a travnatých neobdělaných plochách. Housenka je světle hnědá nebo až do zelena s tmavými hřbětními a bočními pruhy, žije na různých druzích trav. Přezimuje, v dalším roce se kuklí na zemi, obvykle v trsu trávy.
   Další fotografie tohoto motýla jsou zde.

NPP Váté písky, 21.6.2008 :-) Bob