Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Žlutavka dubová (Polypogon strigilata, L. 1758)

zlutavka-dubova.JPG

Tento motýl patří do čeledi můrovitých (Noctuidae). Ta představuje druhou největší čeleď motýlů v České republice. Vyznačuje se dobrými leteckými schopnostmi, rozšíření je v celém území České republiky.

Orlová-Lutyně, červen 2020                                                                                     :-) Bob

 

Lišaj svlačcový (Agrius convolvuli)-pohled z očí do očí

2-lisaj-svlaccovy.JPG

Před lety Jeseníky                                                                                            :-) Bob

Lišaj svlačcový (Agrius convolvuli)

1-lisaj-svlaccovy-na-blog-1.JPG

 

Tento noční motýl žije ve volné krajině, rozpětí křídel má 90-100 mm. Stěhuje se k nám z jižních oblastí v květnu až červenci. Vajíčka klade samička na svlačec, kde se také vyvíjejí housenky.

Jeseníky před lety                                                                                                                        :-) Bob

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni)

zlutasek-resetlakovy-foto-je-na-blogu.JPG

Tento motýl je v naší republice rozšířen prakticky všude. Vytváří pouze jednu generaci ročně. Rozpětí křídel je kolem 5 cm, přezimuje, je to náš nejdéle žijící motýl.

Jeseníky před lety                                                                                                                   :-) Bob

 

Babočka bodláková (Vanessa cardui, Linné 1758) a její migrace

babocka-bodlakova-na-blog.JPG

 

Žije na polích, loukách a jinde v otevřené krajině, ne však v lesích. Rozpětí křídel je do 60 mm, vyskytuje se od května do října ve dvou generacích. S oblibou saje na květech a spadaném ovoci. Kladení vajíček a vývoj housenek probíhá hlavně na bodlácích.

Migrace: mimořádně rozsáhlá migrace babočky bodlákové byla zaznamenaná v Kalifornii v USA: motýli přiletěli z Mexika a Kalifornie byla jejich mezizastávkou k dočerpání potravy. Mířili do Oregonu, kde nakladou vejce a následně tato generace umírá. Podmínky pro tento druh byly naprosto ideální - mokro podporovalo růst vegetace v Sonorské poušti, což poskytovalo dostatek potravy k velkému množství housenek. Při migraci babočka často vyletí do větší výšky (obvykle 200 až 300 m), kde se nechá unášet vzdušnými proudy a dokáže letět rychlostí až 112 km za hodinu a urazit velkou vzdálenost. U nás táhne první generace z jižní Evropy v období května až července do střední Evropy. Odtud druhá generace v srpnu až září zamíří na západ, kde se opět množí. Další generace se pak vrací zpátky.

Jeseníky kdysi a kdesi                                                                                                                    :-) Bob

« Starší články   Novější články »