Vážení přátelé a čtenáři tohoto blogu. Na dlouhou chvíli jsem se odmlčel, protože se mi nic nedaří. Vše začalo na Mauritiu při fotografování přírody za dlouhého deště. Jak jsem se druhý den dozvěděl, tento den byl nejdeštivější v měřené historii Mauritia. Pak jsem onemocněl z klimatizace, po návratu se pokazila redakční část blogu, poté mi vše padalo z ruky. Snad jsem podlehl černé magii woodoo, dokonce jsem se bál sednout do auta.
Ale nechť mě stíhá rána za ránou, nevzdám se. Z boje neuteču. Pojedu do Bremerhavenu na severu Německa a všemu dám vale. Tam v přístavu je ukotvená originální ponorka z konce druhé světové války a já jsem se na ni již dlouho chystal.
Před odjezdem jsem si na květině vyfotil pylový hmyz pro štěstí, vzal auto, svištěl si to po dálnici na Berlín, pak dál na Hamburg, kolem Brém až do Bremerhavenu. Ponorka byla fantastická, někdy o ní napíši.
Po cestě zpátky jsem si to vesele pádil domů (v autě se má asi říct jel) a podívejte se, co se stalo:
Třicet kilometrů za Berlínem mi v rychlosti 130 km/h praskla zadní levá pneumatika a já stěží vyvázl životem. Podřel jsem německou dálnici a ohnul svodidla.
Obě fotografie jsou již po odtažení z dálnice na malé parkoviště.
Tak teď přemýšlím, komu jsem v tomto či minulém životě ublížil (abych nezapomněl - minulý týden jsem si málem zapálil byt) a pojal předsevzetí: budu jezdit vlakem, chodit pěšky, psát jen krátké články ze života hmyzu a k Mauritiu se vrátím až po překonání špatného kouzla.
Jeseník, 5.5.2010 :-) Bob
Vážení čtenáři tohoto blogu. Za krátkou chvíli budu prozkoumávat řecký ostrov Lesbos, zdolávat vrcholy i padat jako šutr k mořskému dnu, snad potkám básnířku Sapfó, Theofrasta z Eresu, žáka Aristotelova či někoho z řecké mytologie. A pokud vše přežiji, budu dál pokračovat v psaní blogu.
Mějte se, já mizím.
Související články:
Lesbos I. - Řecko
Lesbos II. - Petra
Lesbos III. - pension Cavo Christo, Petra
Lesbos IV. - vhůru do hor
Lesbos V. - makrofotografie a živá příroda
Lesbos VI. - makrofotografie a živá příroda
5.6.2009 :-) Bob
Další fotografie a úvahy “Jen tak” jsou zde.
Jak říká moje ukrajinská teta: “Do moře si dvakrát plivni, všechno je jen relativní.”
Z televize se na mě ze všech stran valí extremní útoky levice na pravici, pravice na levici, jiné barvy pleti na jinou barvu pleti, spravedlivých na lotry, lotrů na spravedlivé, RAJ (přelož Restaurace a jídelny, státní podnik) na modrý ráj se symbolem ptáka a opačně, islámu na křestany, křesťané v rámci x-té křižácké války obkličují Jeruzalém, Židé si mnou ruce nad vzrůstajícími obchody, tibetští mistři pozitivního myšlení nevycházejí z chrámů a v mém nitru je zvláštní, trochu smutná radost.
Nenechám se oblbnout negativismem. Protože: můj syn Pavlík se začal zabývat makrofotografií a já, maje pokračovatele, pojedu v létě k moři, dvakrát do něj plivnu a budu přemýšlet společně s Einsteinem o relativitě času, dilataci délky při rychlostech blízkých rychlosti světla a Božím hrobě.
Článek věnuji těm, kteří stáli na Písečné kose.
Někde na zeměkouli, 20.4.2009 :-) Bob
Po vánocích jsem se vydal na potulku kolem města Jeseník. Bylo odpoledne, sluníčko svítilo nad horizontem a já trénoval s foťákem Canon EOS 50D. Není makrofotografická sezóna a tak jsem se díval spíše na horizont a připaloval se zimním sluncem.
Zaujala mě podvečerní podoba města s barevnými fasádami paneláků. Za dlouhou dobu, co jej znám, se dosti změnilo. Abych větu rozvinul, tak k lepšímu.
A na jedné louce jsem našel napůl zbořený stan. Co se u něj odehrávalo mi zůstává zahaleno příkrovem tajemství. Sníh nad zanechanými věcmi jsem nerozhrnul, snad v tušení, co bych tam našel. A oblohu jsem raději upravil na černou barvu.
V hospodě jsem pak zahříval zkřehlé ruce nad hrníčkem s česnekovou polévkou a dušoval se, že na místo se vrátím o půlnoci.
Jeseník, konec roku 2008 :-) Bob
