Dnešní fotoblog bude mít trochu jiný charakter.Donutila mne k tomu úvaha, kam s množstvím fotografií nafocených během jedné akce (6 megapixelů snímač, sekvenční snímání, minimální JPG komprese). Po prohlédnutí internetových stran a zamyšlení jsem zvolil databanku na 40 GB X’s-Drive II+. Nechtěl jsem multimediální stroj, kteý by mi vyčerpával kapacitu akumulátoru prohlížením fotografií či přehráváním MP3 skladeb.

Nahoře je zobrazen multimediání stroj, dole obyčejná databanka.

Při bližším přečtení vidíte její parametry.

Samotná databanka je dodávána v úhledném, malém pouzdře.

Rozměry databanky, pouzdra a krabičky od zápalek.

Další slot na kartu je z přední strany, zatím neznám žádnou, která by se nedala použít. Vedle jsou konektory na připojení k sítí k dobíjení baterií, dále konektor na připojen k USB portu a reset tlačítko.

Celkový pohled na databanku.

Dodávané příslušenství kromě manuálu, který je v krabici. Tedy externí dobíječka, spojení s počítačem pomocí USB portu, který slouží zároveň i k napájení a možnému dobíjení vestavěného akumulátoru.

Celkový pohled s položenou xD kartou Olympus.

Zhodnocení: dle mého názoru se jedná o výborný univerzání doplněk prakticky všech fotoaparátů. Má tři ale:

1. sešroubováníní pomocí 4 úchytných mikrošroubů je lajdácké, po ztrátě 2 (i když jsou dodány rezervní), jsem je musel vlastnoručně utáhnout a překontrolovat. Je to bez vlivu na funkčnost.

2. samotný notebook, který používám ( starší Dell Latutide) nestačil přístroj utáhnout a protože mám pouze jeden USB port, přenos jsem uskutečňoval při databance zapojené do sítě (není zásadní vada)

3. xD karty se ukázaly jako nejpomalejší pří přenosu. Přenos naplněné 256 MB karty trval 4 minuty. To je ovšem chyba výrobce karet.

Shrnutí: jedná se o výborný doplněk fotografování, 40 GB je opravdu dost. Na drobné chyby a závady jsem vás upozornil, na dovolenou je to výborná investice digitálního fotografa. Cena se v současnosti pohybuje kolem 5500 Kč, může sloužit zároveň i jako externí hardisk.

No a při psaní na mne nevěřícně hleděla moucha, co si to zase vymýšlím. :-) Bob.

Vážení čtenáři. Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl vám ukázat, čím a jak vlastně fotím. Samozřejmě mé příslušenství nepokládejte v žádném případě za rovnocenné digitálním zrcadlovkám. Je určeno spíše amatérovi, který s sebou nechce vléci velkou zátěž, protože batoh mu vyplňuje spacák, vařič, karimatka, mapa míst, kerá hodlám navštívit a bible či jiná duchovní potrava. Jednotlivé důležité části budu oddělovat i s výkladem perexem a toto seznámení berte jako první část mého výkladu. Dalšími jsou zpracování fotografií v počítači, příprava na web, event. tisk. Zde je mým velkým učitelem a rádcem Matouš Mihaliček. Samozřejmě nesmím na tomto místě zapomenout na nikoho, kdo má u mne odkazy, byť přechodné. Ti všichni velkou měrou přispěli k tomu, abych si uvědomil, jak jsou příroda a lidské výtvory krásné a neopakovatelné. Uvádím poslední poznámku na úvod: nikde neuvádím ceny výrobků.

Celý článek »

Vzhledem k množícím se dotazům krátce osvětlím, jak je to vlastně s tvorbou tohoto fotoblogu. Pokud vše vezmeme po řadě, nejdříve je nutno mít rád přírodu a toulání. K tomu přimícháme dlouhou dobu strávenou u odborné literatury, prohlížení fotografických i specialisovaných webů a co je také velmi důležité, dobu strávenou u manuálu fotografického aparátu. Při vlastním fotografování již není čas přemýšlet, jak že to vlastně nastavím prioritu času či clony, co to je reálný histogram či je nebo není nadávkou sekvenční snímání a expoziční bracketing. Osobně pak sundám lékařské oblečení, navleču na sebe něco, v čem mohu ležet na zemi, brodit se vodou, šlápnout do kobylince, špičkou boty poškádlit zmiji, spadnout do tůňky, zmenšit se na velikost brouka a vyrážím.

Na této fotografii uprostřed mračna letošního pylu vysvětluji základní filosofické pojmy klikorohu devětsilovému a kolem letící pestřence.

Tento snímek má tři věci hodné povšimnutí: 1.držení fotoaparátu: každý si musí u svého najít ten správný způsob, neplatí nějaká všeobecná poučka. To je dáno rozmístěním ovládacích prvků na těle. Já si občas nosem přepnu aparát do rychlého náhledu posledního snímku na LCD panelu a v hledáčku samozřejmě nic nevidím :-). 2. všimněte si vzdálenosti čočky makropředsádky od fotografovaného květu lechy jarní: je určena použitím makropředsádky v kombinaci s dlouhým ohniskem objektivu (v přepočtu na kinofilm se pohybuji kolem 300 mm ohniskové vzdálenosti). U hmyzu si tím zachovávám relativně bezpečný odstup, ovšem za cenu velkého množství neostrých fotografií určených ke smazání. V těchto případech pomáhá zvýšení ISO či stabilizace obrazu. 3.brašna: mám v ní sice speciální stativ pro makrofotografii do výšky cca 20 cm, ale občas ji používám jen jako opěrku pro ruce k zlepšení stabilizace fotoaparátu.

Čas od času je dobré se jen tak posadit, nefotit, nepřemýšlet nad snímky, ale poslouchat broučky, píďalky, mravence a včelky, protože všichni nám chtějí něco říci. Třeba jen to, že chtějí být na fotoblogu :-)

Někdy přístě vám ukáži, co všechno vleču ve fotobrašně. :-) Bob.

Za měsíc a půl provozování fotoblogu jsem došel k trochu rozdílným názorům než v předchozích statích.

Za prvé: opravdu mi slouží k určité seberealizaci a psaní fotografického deníku (či spíše občasníku, jedny fotografie jsou nové, jiné starší), včetně humorných zážitků při vlastním fotografování..

Za druhé: dělám si malý průřez již nafocenou přírodou s opakováním nabytých znalostí. I když to tak nevypadá, snažím se postupovat alespoň trochu systematicky v nejznámnějších druzích v entomologii a arachnologii s uváděním poznatků, které vždy na jaře před sezónou pracně hledám v knihách a jiných odborných periodicích. Samozřejmě jsem vynechal prakticky celou botaniku, savce, ptáky…, ale k těmto tématům se dostanu postupně.

Za třetí: při vkládání textů, nazývejme je třeba fejetony nebo toulkami Českem, nacházím přijatelné odkazy, které mne po stránce vzdělávací obohatí a přitom nezahltí. Dávám si sice bedlivý pozor, abych na informační dálnici příliš nezabředl do hloubky, ale rozhodně mne obohatila.

Celý článek »

Jsa marnivý a neskromný,musím si přiznat následující: rád se chlubím vlastním peřím. To je určitě společné nám všem, tedy i Tobě, můj vzácný a drahý čtenáři. Po počátečním klopýtání a pádech na informační dálnici, kdy jsem musel uskakovat rychle se řítícím informacím, často zaplaven lavinou přebytečného informačního haraburdí, převálcován novými poznatky (při realizaci se ukázaly zčásti jako přinejmenším a nejslušněji řečeno mylné), mé ego dospělo k určité skromnosti. Blogů, fotoblogů, deníčků, informačních stránek je na internetu tolik, že mi vypadly oči z důlků a musel jsem navštívit očního lékaře. Fotoblog mi začal sloužit nejen ke sdělení existence mého bytí Tobě, můj čtenáři, ale zároveň i jako úschovna fotografií, které se nedávají do alb, určitá forma opakování entomologie a dalších přírodovědných oborů. Obrázky jsou pěkně pohromadě, k tomu komentář, co si může člověk ještě přát. Navíc k většině snímků mám osobní vztah daný okamžikem a okolnostmi fotografování. Ale ten ztracený čas. Nikdo nám jej už nevrátí. Ještě že je zima, sychravo a nevlídno, děti nevímkde a manželky tiše přemýšlí o sexu s novým milencem.

Doporučuji tedy všem, kteří (ne)mají co říci druhým, založte si blog. Všichni budeme blogovat, po večerech sedět u počítače, zanedbávat manželky (stejně potřebují milence), odhánět děti (není lepšího vychovatele než parta vrstevníků a pervitin), zadky si natírat protisvědivou mastí jako prevenci proti “prosedědinám”. Takže: díky, Bille Gatesi, bez Tebe nevím, jak bych naložil s časem.

Má současná výbava: Olympus SP-500, nástavec na filtry a předsádky CL-4, stativ First CN-1100, monopod Soligor WM-415, close-up předsádky Marumi +1,+2,+4 dioptrie, filtry Hoya HMC UV, Hama PL cirkulární polarizační , vše závit 55 mm.