Na fotografování vážek se dívám jako na výbornou oddechovou záležitost. Při pořizování snímků pavouků jsem si vytipoval tři vodní lokality, kde jsem si nějakou dobu všímal nejrůznějších vážek, šídel a šidélek. Prostudoval jsem si něco o životě těchto zajímavých tvorů jak z knih, tak později z internetu a pustil se do prvních pokusů (i když mé první snímky vážek jsou staré několik desítek let). Základní informace najdete v galerii.
Digitální pokusy jsem začal s fotoaparátem Olympus UZ 720. Makrofotografický mód jsem zavrhnul, protože k normální vážce se na vzdálenost několika centimetru prakticky nedá přiblížit. Použil jsem close-up předsádky Marumi, které jsem posléze u Olympusu SP-500 a Panasonicu DMC FZ-50 nahradil originální achromatickou předsádkou Olympus se závitem 55 mm. S touto sestavou jsem měl objektiv většinou nastavený na ohniskovou vzdálenost 300 mm a více, čímž jsem dosáhl rozostření pozadí a větší odstup od vážky. Nyní s Canonem používám standardní sestavu Canos EOS 30D, makroobjektiv Canon 100, kruhový makroblesk.
Celý článek »
Tato fotografie patří do stejného okruhu jako například fotografie šidélka, vážky, žabky nebo kamaráda.
Při sestupu z Borůvkové hory se na mě zvědavě dívala tato ještěrka živorodá. Opatrně jsem si k ní klekl a kupodivu se vůbec nebála, jen mě pozorovala. Snažil jsem se umístit fotoaparát co nejníže mezi kameny a s minimálními pohyby jsem kontroloval hloubku ostrosti, pozadí a kompozici. Až po několika záblescích makroblesku se pomalu schovala. Těžko říct, proč se některá ještěrka chová zvědavě a jiná bleskurychle zmizí.
Druhý snímek je ryze pracovní. Za strašného vedra jsem na Vátých píscích u Bzence fotil kudlanku. Vidíte ji jako protáhlou zelenou skvrnu kousek od klacíku před objektivem. Protože nebyla až tak plachá, mohl jsem si v klidu vybírat kompozice a zkoušet hloubky ostrosti změnou clony objektivu a vzdálenosti. Pokud je ta možnost, snažím se nepospíchat, napřed vyfotím objekt ryze dokumentárním způsobem a potom si vybírám kompozice s přihlédnutím na zásady portrétní fotografie nebo také zkouším nafotit vše “jinak”. Výsledky vidíte tady.
Ještěrka: Borůvková hora - Jeseníky , 29.7.2007 :-) Bob
Po mnoha pokusech se mi podařilo vyfotit tuto babočku. U nás na horách není tak běžná a zdá se mi více plachá.
Babočka admirál má velký areál rozšíření. Je známa téměř v celé Evropě, ale i v Turecku, severní Africe i Americe. U nás přezimuje zcela vyjímečně, podzimní generace se údajně stěhuje na jih. Je vynikajícím a plachým letcem, ráda sedá například na přezrálé ovoce, poraněné stromy s vytékající mízou. Housenka žije nejčastěji na kopřivách.
V další části článku můžete vidět Boba při práci.
Celý článek »
Při dobývání hradu Cimburk jsem míjel rumiště a nad ním se pěkně třepotal motýl. Už zdálky bylo vidět, že se jedná o babočku admirála. Vyskočil jsem z auta, pracně smontoval fotoaparát i se vším příslušenstvím a motýl mezitím upláchnul do neznáma. Sluníčko ale svítilo krásně a bylo teplo, takže boží tvorové a květiny se nastavovali teplu. Vyfotil jsem žluťáska řešetlákového, rozrazil rezekvítek, podběl, prozkoumal několik kamenů a prohýbal se pod tíhou fotografické výstroje. Myšlenku na muší váhu Olympusu SP-500 i s makropředsádkou jsem ale násilím zaháněl pryč. A jak vlastně vypadal nastrojený fotoaparát? Asi takto:
Celý článek »
Je zima, sněžnice a běžky v tomto bláznivém počasí zahálejí, tak jsem vyrazil otestovat nový fotoaparát Panasonic. Byl jsem zvědavý, jaký hmyz najdu, co vlastně přezimuje pod kůrou stromů a jak se bude chovat fotoaparát.
Do lesa jsem s sebou vzal Panasonic DMC-FZ50, drátěnou spoušť DMW-RSL1, malý stativ Ultra-Pod II. a makropředsádku Olympus. Veškerou výbavu ve složeném stavu vidíte na snímku. Spoušť je posledním přírustkem do mé fotografické výbavy před přechodem na digitální zrcadlovku.
Malý stativ se při fotografii nálezů výtečně osvědčil, stejně tak i drátěná spoušť. Nemusel jsem používat samospoušť a fotografování bylo mnohem pohodlnější.
Něco z mých postřehů ohledně fotoaparátu:
1. jsem zásadních příznivcem živých náhledů přes výklopný displej a pavouka v kůře (viz dále), bych bez něj nevyfotil.
2. při fotografování na stativu jsem zapomněl vypnout stabilisátor a všiml jsem si, že obraz se v pravidelných intervalech chvěje. Zpočátku jsem toto chvění přikládal mému vrtění se u stativu. Pak jsem tedy znehybněl, klečel v bahně a obraz se chvěl dál. Obvinil jsem dále zeměkouli, že se chvěje, ale to se mi zdálo. Nakonec jsem vypnul stabilisátor a obraz se uklidnil.
3. firmware Panasonicu kreslí obraz s lehkým nádechem do červena. Tento nešvar již byl publikován, náprava se dá sjednat v editoru. Myslím si ale, že by měla být vydána nová verze firmware, která by nebyla tak razantní na odstranění šumu a tím pádem i žehlení detailu, dále by měla upravit barevnost snímků (samozřejmě RAW se těmto problémům vyhýbá).
Prvním úlovkem byla meta podzimní. Na blogu je již popsána, my alespoň tedy víme, že přezimuje.
Cestu mi zkřížil i slimák. Bůhví, co vlastně hledal. O ploštici napíši příště.
Jeseník, 20.1.2007 :-) Bob
