Bližší informace o dvoukřídlém hmyzu jsou zde.
   Je prosinec a já vyrazil do přírody zjistit, jaký hmyz si to poletuje v takové zimě. Koutkem oka jsem zahlédl pohyb a uviděl tuto drobnou, ale otužilou tipličku. Patří mezi dvoukřídlý, jemně stavěný dlouhonohý hmyz, který létá při oteplení i v zimě.  Na rozdíl od podobných tiplic má dobře vyvinutá jednoduchá očka na temeni hlavy, její larva žije v opadaném listí a starém, trouchnivějícím dřevě. Vzhledem k období, kdy jsem toto jemné stvoření fotil, se může jednat o tipličku zimní (Trichocera hiemalis).
   No a Canon EOS 50D - je to můj nový fotoaparát, kterým jsem nahradil Canon EOS 30D. Přechod byl docela snadný, ovládání je dosti podobné. Samozřejmě jsem se nevyhnul studiu manuálu. Přivítal jsem větší úchopový grip, čas od času jsem nucen držet fotoaparát jen v jedné ruce a takto má větší stabilitu (nebo se mi méně třesou ruce?). Obrovskou změnou je dvojnásobný počet megapixelů, skok z 8 na 15 mil. je znát. Zatím jsem nedocenil živý náhled při fotografování. Potřeboval bych výklopný displej při fotografování u země, zatvrzele tedy setrvávám při používání úhlového hledáčku.
   Důležitou změnou je také zpracování fotografií v počítači. Snímek v RAWu nemohu zpracovat v Zoneru 10, ten jej neumí. Tak jsem přešel na přiložený program DPP a pošilhávám po Photoshopu.

Jablunkov, 5.12.2008 :-) Bob

   K nevíře. Už tři roky se snažím vyplodit nějaká ta moudra na internetu, mačkám spoušť fotoaparátu, prodírám se sněhem, blátem, peču se na slunci, měním objektivy, láteřím na jejich kvalitu, v pravidelné periodě ničím snímací čipy fotoaparátu, řítím se autem krajinou a přitom…
   No není nejlepší si na cestách jen tak ležet, vsugerovávat jiným dojem o intenzivním přemýšlení se zavřenýma očima a sám vědět, že všechno je jinak? Jak už fotografie napovídá, nejraději lenoším, pospávám, na loukách se jen tak líně přetočím na bok, něco cvaknu, napíši příběh ze života hmyzu a jiných a dál propadám sladkému nicnedělání.
   Letošní rok jsem trochu šidil makrofotografii, věnoval se více cestování jako takovému a trochu upravoval blog. Přibyly  některé kategorie, odkazy na lokality, kde jsem fotil a na závěr jsem vyměnil fotoaparát Canon EOS 30D za 50D.
   Jsem zvědavý, co přinese další rok.
   Za laskavé poskytnutí snímku z archivu děkuji Miriam.

Jeseník, 26.11.2008 :-) Bob

  Babočka síťkovaná je velice zvláštní motýl. Na fotografiích je její letní forma, kromě toho na jaře můžeme nalézt i zcela odlišně zbarvenou jarní formu. Tyto dvě pokolení jsou utvářeny fotoperiodou, to znamená délkou slunečního svitu, která způsobuje expresi genů s různými růstovými faktory. Za dlouhého dne se housenka zakuklí a vylíhne se motýl ještě téhož roku (na fotografii), pokud se dny již zkracují, housenka přezimuje, zakuklí se na jaře a vylíhne se barevně odlišná jarní forma. Takzvaná fotoperioda ale ovlivňuje život rostlin, zvířat i lidí.

Celý článek »

   Při sestupu ze Sokolího vrchu do Jeseníku mě nad lázněmi zaujal tento pohled na hlavní lázeňskou budovu a měsíc na obloze. Bleskurychle jsem vyměnil makroobjektiv za normální zoom a scenérii vyfotil. Sice jen z ruky, protože většinou s sebou stativ nenosím, ale stabilizátor mně umožnil použít delší čas.
   Kamarádka na to šla (jako vždy) jinak. Pomalu si rozbalila stativ, nasadila fotoaparát, drátěnou spoušť a začala hledat nejlepší kompozici.

   Jak vidíte, má kolem sebe značný nepořádek, všelijak kroutí pusou a hrbí se.
   Na fotografii je vlastně taková základní výbava krajináře:
   1. stativ - na fotografii je lehký a šikovný stativ Manfrotto 785B. Hodí se ale pouze pro kompakty, jeho nosnost je s bídou do 1 kg.
   2. fotoaparát - samozřejmě ideální je zrcadlovka, dá se ale fotit i s kompaktem. Tady to je Panasonic DMC-FZ50.
   3. polarizační filtr - kdo s ním dělá, nedá na něj dopustit. Na fotoaparátu je našroubovaný cirkulární polarizační filtr Hama.
   4. drátěná spoušť - ke jmenovanému fotoaparátu se dodává dálková spoušť DMW-RSL1E, na fotografiích visí z fotoaparátu dolů. Můžeme ji nahradit i použitím samospouště, u zrcadlovek se s výhodou využívá předsklopení zrcátka pro omezení chvění fotoaparátu.
   No a potom se již hledají nejlepší kompozice, člověk se přitom všelijak kroutí, šklebí, vyplazuje jazyk a doufá, že výsledný efekt bude úměrný námaze.
   Kdysi jsem přečetl knihu Guy Edwardese “Naučte se fotografovat dobře krajiny - 100 rad a tipů” a tak jsem z povzdálí udílel dobře míněné rady :-) .

Jeseníky - lázně, 11.10.2008 :-) Bob  

   Původně jsem měl představu, že napíši příběh o mém putování se synem po Beskydech. Vandr jsme podnikli v rámci našeho každoročního letního toulání po Česku, ale svůj záměr jsem změnil a vytvořil esej. 
   Pavlík je můj syn. Občas mu říkám “Zrzavý Orme” pro jeho vlasy, nebo taky “Prcku”, aby vynikla moudrost mého stáří. A proč ne. Taky mi na vandru říká “Bobe” a ne “taťku” nebo tak nějak, jak se nazývá biologický otec.
   Ale k ránům: článek jsem přiřadil k rubrice Jak vzniká tento fotoblog. Ideální čas na fotografování je totiž po ránu, kdy lidé spí a hmyz se ještě ospale protahuje. Já pak poletuji s fotoaparátem, blýskám bleskem, kroutím se do nejrůznějších poloh při snaze získat dobrý záběr těsně u země, občas kouřím  cigaretu a poslouchám, jak mi kručí v břiše hlady. A to je čas pro mého syna.

   Vyleze ze stanu, shlédne na mě ze své výšky (nějak narostl a dívá se na mě dolů), zeptá se:”Bobe, jaký byl lov? Co jsi nafotil a co chceš na snídani?”
   A já vím, že den začíná dobře. Nafotografované snímky prohlédnu, najíme se, uklidíme kolem sebe, aby nikdo nepoznal, že jsme tady byli a jdeme dál. A po cestě si povídáme, smějeme se, fotíme, odpočíváme během zastávek a co přinese zítřejší den, to nás nechává v klidu.

   Tak někdy vzniká tento fotoblog.

Beskydy, červenec 2008 :-) Bob