Bližší informace o chrostících jsou zde.
Chrostíka horského můžeme najít od jara především kolem tekoucích vod v podhorských oblastech. Dosahuje délky 3-4 cm, přes den sedá na rostlinách, kamenech a kouscích dřeva.
Chrostíci všeobecně mají v dospělosti lízací ústní ústrojí, sají tedy pouze nektar a vodu. Některé druhy nepřijímají potravu vůbec a živí se tukem, který je na konci zadečku.
Na spodní fotografii je ústní ústrojí blíže.
Jablunkov, 17.4.2010 :-) Bob
Před lety jsem si neuvědomoval, co všechno je možné vidět za chladného počasí. Tento chrostík mně přistál přímo před nosem za chladného prosincového dopoledne u jedné řeky. Asi mu nebyla zima, neměl rukavice ani čepici a tím se odlišoval od mého vzezření.
Na fotografiích je pravděpodobně chrostík chlupatý (Chaetopteryx villosa).
Chrostíci mají střechovitě uložená křídla porostlá chloupky, zbarvení je hnědé, žlutavé nebo do černa. V dospělosti se živí rostlinnými šťávami. Dospělí chrostíci létají hlavně u vody navečer i v noci, ale toulky přes den nejsou vyjímkou. Larvy žijí ve všech typech našich vod, slouží i jako indikátor jejich čistoty. Jsou všežravé, jejich kukly se vyvíjí v dobře známé schránce. Rozlišení larev i dospělých imág je dosti těžké.
Při fotografování aparátem Canon EOS 50D a následném zpracování RAWu v programu Digital Photo Professional verze 3.5.00 jsem si všiml jedné věci: při konverzi snímků do formátu TIF i JPG mi viditelně narostl šum. Ani ne tak jemný, ale charakteru “Pepř a sůl”, jak jej pojmenovává Zoner Photo Studio. Zdá se mi to nebo má některý z uživatelů stejné kombinace fotoaparátu a následného použití DPP verze 3.5.00 stejné zkušenosti?
Říčka Lomná, Beskydy, 5.12.2008 :-) Bob
Bližší informace o chrostících jsou zde.
Chrostík kosníkový je známý také pod názvem Limnephilus rhombicus. Má dlouhé, štíhlé tělo měřící kolem 12 mm s niťovitými tykadly. Rozpětí křídel je do 30 mm, vyskytuje se u tekoucích vod od jara do listopadu.
Přes den většinou sedí na rostlinách, létá až navečer a hledá partnera. Živí se vodou a nektarem.
Jablunkov, 8.7.2008 :-) Bob
Při pozorném hledání můžeme všude v čistých potůčcích najít i teď v zimě podobné schránky. Mnozí je určitě znají, jsou to schránky larev chrostíků. Tyto larvy mohou být dravé, živí se rostlinou potravou nebo larvami jiného hmyzu. Většina z nich si chrání tělo schránkami, které mohou být vystavěny z kamínků (příklad je na fotografii), jiné druhy (například larva chrostíka velkého, Phryganea grandis) si kolem těla budují schránku z úlomků rostlin. A konečně larvy čeledi Rhyacophilidae si nestavějí ochranné schránky vůbec.
Jak již víme, přítomnost larev chrostíků je jedním z indikátorů čistějších vod.
Jeseníky - Pomezí, 17.2.2007 :-) Bob
Kopulaci tohoto páru chrostíků jsem pozoroval a zaznamenal v pozdním podzimu na mokřadech. Jde o středně velký druh chrostíka vyskytujícího se na podzim, má charakteristická přední křídla s hustými chloupky. Ono také Trichoptera v překladu znamená “chlupatá křídla”.
Chrostíků u nás žije kolem 300 druhů, patří mezi blízké příbuzné motýlů. Jejich velikost kolísá v rozpětí od několika mm do 60 mm, křídla mívají porostlá chloupky. Zdržují se kolem vod a létají pouze na kratší vzdálenost. Jejich aktivita je více noční než denní, vyvíjí se dokonalou proměnou (vajíčko-larva-kukla-chrostík). Larvy jsou všeobecně známé, stavějí si schránky z různého druhu materiálu (úlomky listí, zrnka písku). Měli bychom také vědět, že larvy jsou indikátory čistější vody.
Mokřad Písečná, 28.10.2006 :-) Bob