Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius, Linné 1758)

Trichodes apiarius (pestrokrovečník včelový)  

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Tento vzácnější brouk se vyskytuje na celém našem území, není však četný. Dosahuje délky kolem 15 mm, jeho krovky i zadeček jsou červenočerně zbarvené. Žije především v blízkosti lidských obydlí, jeho larvy napadají kukly i larvy samotářských včel i včely medonosné.

Trichodes apiarius (pestrokrovečník včelový)
   

Polanka - Beskydy, 2.7.2010 :-) Bob
  

Zlatohlávek hladký (Protaetia cuprea, Fabricius 1775)

Protaetia cuprea (zlatohlávek hladký)

   Bližší informace o broucích a další fotografie jsou zde.
   Tento zlatohlávek je velký kolem 2 cm, můžeme jej nalézt od května do září na různých květech, jako je hloch, šípková růže,  dřín. Na zelených krovkách nemá na rozdíl od ostatních zlatohlávků bílé pásky, jeho spodní část je tmavá.
   Při letu na oproti jiným broukům zlatohlávci nerozevírají krovky (příprava k letu kovaříka je vidět zde), ale blanitá křídla se vysouvají štěrbinami pod krovkami.
   Larvy dosahují délky až 5 cm a žijí v mraveništích mravence Formica rufa (myrmekofilie), kde se živí organickými zbytky.

Hrad Lukov, 13.6.2010 :-) Bob

Slunéčko Harmonia axyridis (Pallas 1773) - larva

Slunéčko Harmonia axyridis - larva

   Bližší informace o broucích jsou tady.
   Doporučuji si přečíst  původní článek o tomto slunéčku na blogu, píši v něm o biologickém boji a příčinách, proč se toto asijské slunéčko objevilo u nás. Je mimořádně žravé a svým vzhledem a trny mi připomíná tvory, kteří zde žili před mnoha miliony let.
   Na fotografii je larva zřejmě již 4. instaru, dole zrovna dojídá svoji kořist. Živí se především mšicemi, ovšem nepohrdne ani larvou příbuzných slunéček, které postupně vytlačuje ze svých stanovišť.

Slunéčko Harmonia axyridis - larva

Opatovice u Hranic, 13.6.2010 :-) Bob

 

Štítonoš zelený (Cassida viridis, Linné 1758)

Cassida viridis (štítonoš zelený)

   Další informace o broucích jsou zde.
   Tento druh je rozšířený v nížinách po celém území naší republiky. Je velký do 10mm, rozšířená hruď kryje prakticky celou hlavu. Žije společně se svojí larvou především na hvězdnicovitých rostlinách, které okusuje.

Cassida viridis (štítonoš zelený)

Horní Lomná, 6.6.2010 :-) Bob

Kovařík zelený (Ctenicera pectinicornis, Linné 1758) a let brouka

Ctenicera pectinicornis (kovařík zelený)

   Bližší informace o broucích jsou zde.
   Kovařík zelený (někdy je nazvaný i “horský”) je brouk dlouhý kolem 18 mm. Vyskytuje se především v podhorských a horských oblastech na loukách a okrajích lesů na jaře a v časném létě. Na fotografii je sameček,  pro kterého jsou typická hřebenitá tykadla, u samičky jsou pilovitá.
   A jak je to s létáním brouků? Kovaříkovi jsem se asi znelíbil a začal se chystat k odletu.

Ctenicera pectinicornis (kovařík zelený)

   Pro malé čtenáře: brouci mají dva páry křídel. První jsou krovky, které jsou kožovité a různě zbarvené. Druhé, uložené pod krovkami, jsou blanité s žilnatinou. A na fotografiích můžete dobře vidět, jak se brouk chystá ke startu.

Ctenicera pectinicornis (kovařík zelený)

   Pro fotografy: málo čtu manuál. V současné době fotografuji aparátem  Canon EOS 50D  a v té rychlosti jsem si nevzpomněl, jak přepnout přístroj na sériové snímání. Tak jsem jenom mačkal spoušť a snažil se ho stabilizovat v rukách. Nadechl jsem se a “zcepeněl”. To je můj výraz pro stabilizaci těla a rukou.

Ctenicera pectinicornis (kovařík zelený)

   Kovařík mi nakonec frnknul, já sedím v křesle s fotografickým manuálem a vzpomínám.

   Horní Lomná, 15.5.2010 :-) Bob

« Starší články   Novější články »