Hledání


Archiv

Země návštěvníků

Sršeň obecná (Vespa crabro, Linné 1758)

Vespa crabro (sršeň obecná)

   Bližší informace o blanokřídlém hmyzu a další fotografie jsou zde.
   Sršeň obecná je naše největší sociální vosa. U nás se vyskytuje ve dvou barevných formách, dosahuje délky kolem 25 mm. Královna na jaře zakládá hnízdo v okolí místa, kde přezimovala, o larvy se po svém vylíhnutí starají dělnice.
   Sršeň je dravec a loví nejrůznější hmyz, především mouchy, živí se ale i nektarem. Má denní a noční aktivitu na rozdíl od vos a včel, které jsou činorodé pouze ve dne.
   Na člověka zaútočí pouze v případě ohrožení a jeho bodnutí žihadlem ( nemají jej samci), může být dosti bolestivé.

Vespa crabro (sršeň obecná)

Jablunkov, 15.6.2012 :-) Bob

Žahalka obrovská (Megascolia maculata)

Megascolia maculata (žahalka obrovská)

   Bližší informace o blanokřídlém hmyzu jsou zde.
   Část měsíce června jsem strávil lenošením a fotografováním na řeckém ostrově Lefkáda v Jónském moři. Při brouzdání kolem pobřeží jsem narazil na chrousty mlynaříky a taky na tento zajímavý hmyz, který je na fotografii. Přiznám se, že jsem měl trochu strach, jestli mě při fotografování nebodne, ale nic se nestalo.
   Přišel mi domů poslední výtisk časopisu “Naše  přiroda“, kterou rediguje Pavla Mládková a v něm byl článek o čeledi ”Žahalkovitých” z blanokřídlého hmyzu a já jsem měl hned jasno. Kolem mně létala žahalka obrovská, která k vývoji potřebuje larvy chroustů, nosorožíka kapucínka a roháče velkého. Proto ten výskyt chroustů.
   Žahalka obrovská patří mezi druhy blanokřídlého hmyzu, který se vyskytuje na jihu Evropy, ojediněle i u nás na jižní Moravě. Na fotografii je samička dosahující velikosti kolem 4 cm, sameček je menší. Jsou pro ni charakteristické 4 žluté skvrny na zadečku a světlejší zbarvení hlavy. Její vajíčka se vyvíjejí v larvách výše uvedených brouků.
   Dospělá imága se živí pouze nektarem.

Megascolia maculata (žahalka obrovská)

Ostrov Lefkáda, Řecko, 15.6.2011 :-) Bob
     

  

Zuřivý mravenec lesní (Formica rufa), jeho jed a vzpomínky

Formica rufa (mravenec lesní)

   Bližší informace o blanokřídlém hmyzu jsou zde.
   Při psaní tohoto článku se mi myšlenky rozbíhají na všechny strany. Vzpomínky na fotografování před mnoha desítkami let, černobílou fotografii a možnosti makrofotografie v tehdejším Československu, vzpomínky na pana Safíra, Slávu Štochla, Martina Martinčeka a jejich černobílé fotografie, uspořádané fotografické výstavy, toulky s hmyzem, povídání si se sarančaty, vandry s kamarády (před zkouškou z vnitřního lékařství jsem spadl i s učebnicí do prudké řeky v kaňonu a dodnes mi ty znalosti asi chybí :-)) a vůbec. Musím se soustředit.
   Černobílé fotografie mravence lesního ukazují, jaké fotografie jsme dělali začátkem 70-tých let minulého století. Informační hodnota byla menší, na barevný film jsme neměli peníze.

Formica rufa (mravenec lesní)

   Tak asi fotil černobíle pan Safír svoji knihu ze života hmyzu.
   Doba pokročila, fotografujeme barevně, technických možností máme mnohem více, ale základ zůstává: láska k přírodě, drobným tvorečkům i velkým obrům, květinám, stromům, vzdušným proudům i obloze. Albert Schweitzer to nazval “úctou k životu”.
   A já jsem si připravil před pár dny fotoaparát, blesk, oblékl si vandrácké věci a šel škádlit přítele mravence. Neměl dobrou náladu a taky mi ji dal najevo. Vše uvidíte na dalších fotografiích.

Celý článek »

Čmelák (Bombus sp.) a hmyzí stát

Bombus sp. (čmelák)

   Bližší informace o řádu blanokřídlého hmyzu najdete zde.
   Hned na úvod musím napsat, že článek možná někdy upravím. Tedy pokud se najde někdo, kdo mi vlastně poví, jakého čmeláka jsem vyfotil. Sám jej nemohu určit s pomocí příruček ani internetu.
   Potkávám jej každým rokem na jaře na toulkách v podhůří Jeseníků, pěkně si to sedí, sbírá pyl a mně si moc nevšímá. Připomíná mi trochu čmeláka zemního (Bombus terrestris), nebo také čmeláka Bombus lucorum. Při mém fotografování nebyl nikdy plachý, spíše mi pózoval při sběru pylu a pěkně se při jeho fotografování trénují makrofotografické postupy.
   A protože o tomto čmeláku nemohu nic víc napsat, zmíním se v další části článku o hmyzích státech.

Celý článek »

Paličatka březová (Cimbex femorata, Linné)

Cimbex femorata (paličatka březová)

   Všeobecné informace o blanokřídlých můžete nalézt zde.
   Tato bylinná vosa je dlouhá 15-30 mm, má dlouhá, oranžová tykadla.  Sameček má černý zadeček, samička červený, oba s bílým proužkem. Rozpětí předních křídel je až 55 mm. Je rozšířená v celé Evropě, místy je hojná.
   Vajíčka klade na březové lístky, kde se rodí “housenice” vyžírající březové listy. Při nebezpečí vypouští z končetin hemolymfu až do vzdálenosti 20 cm.

Cimbex femorata (paličatka březová)

   Tykadla jsou místem nejrůznějších orgánů.

Jeseník - lázně, 10.6.2008 :-) Bob

« Starší články   Novější články »