Další fotografie a odkazy na články z mého putování po zeměkouli jsou tady a zde.
Tyto zvláštní kamenné útvary se nacházejí na vrcholu Smolného kopce (404 m.n.n.), který v době ledové vytvářel takzvaný “Nunatak”. Protože nejsem geolog, musel jsem se obrátit na pomoc na Wikipedii.
Zdejší oblast byla v době ledové pokryta ledovcem a jako osamělý žulový vrch z ní vyčníval vrchol Smolný, což je v inuitštině (eskymácký jazyk, předkové pochází z poloostrova Čukotka) právě nunatak. Tento název se v geologii začal používat v druhé polovině 19. století i v západních jazycích.
Takovéto misky vznikly působením deště a zvláštní vlastností místní žuly, což představuje kulovitou odlučnost.
Celý článek »
Další fotografie a odkazy na mé články z toulek po zeměkouli jsou tady a zde.
Takže na fotografiích je pohled na Praděd i s jeho vysílací věží. Dosahuje výšky 1491 metrů nad mořem, vlastní rozhledna ještě zvyšuje vrchol kopce o 162 metrů. Je na ní televizní vysílač, restaurace a možnost ubytování.
V roce 1990 byl Praděd společně s okolím včetně Petrových kamenů vyhlášen národní přírodní rezervací. Krajina má charakter severské tundry s mnoha chráněnými rostlinami a lokálními endemity ještě z doby ledové.
Na spodním snímku je zachycen Praděd i s Petrovými kameny, které vytváří bloky skal sahající do výšky sedmi metrů. Je na ně přísný zákaz chození především kvůli ochraně endemitů, jako je například vrba bylinná, zvonek jesenický nebo lipnice jesenická.
Až se budete toulat v této krajině, nezapomeňte si projít jesenickou hřebenovku ve dvou částech. První míří přes Jelení studánku na Skřítek, druhá vás zavede na Červenohorské sedlo s možností pokračovat dál do Ramzové. Jenom při spaní pod širákem myslete na možnost bleskurychlé změny počasí a průměrnou roční teplotu v této oblasti kolem 1 stupně C. Mluvím z vlastních zkušeností, často jsem v okolí před mnoha lety bivakoval a fotil kamzíky :-).
Jeseníky, 27.10.2013 :-) Bob
Další fotografie a odkazy na články z mých toulek po zeměkouli jsou tady a zde.
V minulém článku jsem psal o slovenském betlémě v Rajecké Lesné, ale v této vesničce jsou i další zajímavosti, jako například tato kalvárie. Byla postavena na přilehlém kopci v letech 1920 - 1921, finančními prostředky ji sponzorovali místní rodáci, kteří odešli za prací do Ameriky. Má celkem 14 zastavení, na vrcholu je kostel Nanebevstoupení Páně.
Celý článek »
Další fotografie a odkazy na články z mého putování po zeměkouli jsou tady a zde.
Při mých toulkách kolem Žiliny a návštěvách Čičman v Súlovských skalách jsem jezdil kolem poutače na slovenský betlehem (čili betlém). Nakonec jsem neodolal a loni navštívil tento velice známý dřevořezbářský a mechanický kousek. Proč taky ne, když před lety jsem kutal u slovenského orloje, který se dá zařadit do stejné kategorie.
Tento betlém vyřezal a zčásti zprovoznil řezbář Josef Pekara (*1920 - + 2005). V Rajecké Lesné se nachází v Domě Božího milosrdenství, který byl postaven speciálně kvůli tomuto betlému, projektantem byl ing. Stanislav Machovčík.
Výtvor je zvláštní tím, že nezachycuje pouze jesličky s Pannou Marií, Josefem a narozeným Ježíškem, ale jsou zde vyřezány i památky Slovenska včetně význačných kopců a ukázky ze života Slováků, jak uvidíte dál v článku.
Na druhém snímku je pohled na chlév s jesličkami, který je umístěn ve středu betléma.
Celý článek »
