Putování za sněhem
Se synem jsme se rozhodli podniknout malinkou dobrodružnou výpravu. Jen tak, se sněžnicemi otestovat novou výbavu do mrazů a trochu se protáhnout. Počasí nám přálo, museli jsme ale vystoupat na pláně výš do hor.
Náš záměr byl jasný - prodírat se mezi stromy, občas se probořit do rašeliniště, mrznout a zase roztávat, podívat se na stopy zvěře, protáhnout tělo naplněné vanilkovými rohlíčky, medvědími tlapami, vosími hnízdy, lineckým těstem, kaprem, bramborovým salátem, čokoládou z vánočního stromku a vůbec.
A takhle nás lákal les prosvítajícím světlem. Jediná možnost pohybu v něm je na sněžnicích. Zavřel jsem oči, za víčky se mi objevily tajemné bytosti (bludičky, jezinky, mrazíci, skřítci, lesní duchové, stromovousi), též tiše po povrchu sněhu klouzající vlk, plachtící sova, nehybný jelen, hopkající zajíc, v nose jsem ucítil pach tlejícího dřeva ponořeného do rašeliny. Vzhůru.
Soumračník skořicový (Spialia sertorius, Hoffmannsegg 1804)
Jedná se o typický druh bezlesých stanovišť, u nás se vyskytuje velmi lokálně především na skalnatých stepích vápencového charakteru, v lomech, kolem železničních náspů. Housenka žije na mochně, maliníku, krvavci, přezimuje a dospívá druhý rok. Motýla lze snadno přehlédnout, létá rychle a těsně nad zemí. Je snadno zaměnitelný s podobným druhem, soumračníkem kruhoskvrným (Spialia orbifer), žijícím na stejných stanovištích.
Čachtice - Slovensko, 2.6.2007 :-) Bob
Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe, Linné 1761)
Motýl je místy hojný, především v podhorských a horských oblastech. Housenka žije na šťovíku a rdesnu hadím kořenu, na obrázku je vyfotografovaný sameček, samička je hnědavá s prosvítajícími tmavšími skvrnami.
Tento pěkný motýlek není bezprostředně ohrožen.
Jeseníky - lázně, 27.5.2007 :-) Bob